Dnes si lehce zacestujeme časem, cílová stanice dávnověk a možná i zpět.
Vím, že jsem to v úvodu hned lehce nadsadil, ale mě mé dětství přijde opravdu již celkem dávno, možná tak, že se až časem vytrácí. Vzpomínky blednou a já využiji každičké příležitosti jak je oživit.
Eldorádo
Není to tak dávno, možná jen nedávno, co jsem při svých toulkách na naší malé říčce, narazil na úsek jak ze snu. Jak ze snu rybářského tak i toho dětského. Jako malé dítě jsem chodil k jednomu většímu potoku pozorovat ryby a raky, byl jsem tam každou volnou chvíli a jen vše s úžasem sledoval. Celý potok byl mělký a přesto překypoval životem. Našlo se tu i pár tůní možná i k metru hloubky, ale to bylo tak vše. Pozoroval jsem raky jak u svých kamenů porcují plotice. Sledoval hrouzky, slunky, oukleje a okouny a jinou drobotinu. Byl tu jelec a dokonce i štika.
Co mě však lákalo ponejvíce je místo odkud potok tekl. Byla to obří kamenná jeskyně jak z cesty do pravěku. V tu dobu to tak opravdu bylo, jinak šlo o tunel pod železnicí, který byl tak dlouhý, že nebylo vidět ani světlo na druhé straně.
V okolí tunelu byli staré zdi poskládané z kamení a přímo před vstupem do té tajuplné jeskyně byla tůň z tůní nejhlubších.
Jeskyně mě lákala i děsila zároveň, hlavně když přímo z ní občas vylítlo hejno velkých okounů a nebo ze stínu vše sledovala hlava štiky.
Myslím, že není nic překvapivého na vítězství mého dobrodružného ducha. S kamarády jsme postavili vor a vydali se na cestu plnou dobrodružství, ale o tom možná jindy.
Nejspíš nedokáži slovy popsat to vzrušení a štěstí z těchto prožitých chvil. Co ale dokáži, je popsat ten pocit napětí, štěstí a melancholie když jsem narazil na úsek řeky, jenž je více než podobný.
Místo jsem navštívil několikrát a jen ze břehu sledoval vodní říši, z této perspektivy mě to ale nijak nezaujalo. Co mě však chytlo za srdce bylo až když jsem úhel pohledu změnil, stačilo jen jít v úrovni s vodou. Přesně to se mi poštěstilo při jedné vláčce když jsem se brodil až do těchto míst.
Nebudu vám lhát, sotva jsem spatři tyto staré tůně a břehy uzavřené do kamenných zdí, úžasem jsem oněměl. Vše kolem jako když ztichne a vsadil bych se, že někdo i lehce naklonil slunce aby atmosféra byla při tomto světle dokonalá.
Vše má svůj čas
Od tohoto objevu již uplynul nějaký ten pátek a já stále čekal na volnou chvilku kdy vyrazit. Stále jsem před sebou tlačil několik projektů jako Master Class Duel a The Challenge, které si žádali pozornost, ale nakonec po uzavření aktuální výzvy nastal čas.
Stejně jako při většině průzkumných výprav jsem se vydal k vodě značně nalehko. Vzal feeder, method feeder a samozřejmě plavanou.
Tak trochu postaru
Při příchodu k vodě jsem se musel vypořádat hned z několika překážkami. Díky kamenným zdem koryta tu není zrovna moc způsobů jak se dostat k vodě. Všude pnoucí rostliny, jenž tu jsou snad věčnost a to vše pěkně až do pasu. Místy je tu zeď zbořená, ale sráz k vodě je tak příkrý, že si nejsem jist zda tu půjde chytat. Vybírám tedy přesně takovouto mezeru a zkouším kde je ještě pod trávou břeh a kde už voda. Nakonec se rozhoduji to zkusit. Vybaluji tedy feeder a plavanou. Na plavanou vyvažuji pouze gramový splávek a jak za mlada napichuji žížalu. Na feeder červy a těžší krmení na řeku s posilovačem sýr. Možná jsem vám zatajil jednu drobnost. Proud je tu část úseku celkem divoký, u místa jenž rybařím se uklidňuje a cca 40 m pod je nádherná obří tůň. Následně kousek toku mělko a opět obří tůň s vysypanou zdí a poloostrovem z oblázků.
A cože jsem to zatajil?
Kameny, proud a sýr. Co to napovídá? Ano, místo kde lze očekávat parmu a podoustev.
Nahazuji tedy jak plavanou tak feeder, plavanou ke zdi za proud a feeder těsně k tůni.
Ohledně parmy si však chystám method feeder, nebo spíše jen prut na method.
Mám na něm vlasec 0,25 mm a ten se tu bude hodit. Připravuji standardní feeder montáž a přidávám krmítko 50 g. Návazec 0,18 mm a háček číslo osm z pěkně silného drátu. Nyní se trochu vyblbnu s plavanou a následně nahradím.
Aktivita od první chvíle
Feeder po náhozu chvilku mlčí, zato však splávek chvilku neposedí. Jako první se na břeh podívala menší plotice, po chvilce druhá a chvilku na to malý hrouzek. Mezitím na feeder zdolávám cejnka tak 30 cm.

Následně na splávek přichází pěkná stará plotice kolem 35 cm a jako další přichází náš pruhovaný pirát okoun. Zábava je to dokonalá, ale zároveň přicházím o záběry z feederu a nebo když se věnuji feederu tak naopak. Rozhoduji se tedy plavanou ukončit a na věc jde velký feeder. Během několika chvil musím vše opakovaně odkládat neboť se mi light feeder rozjezdil jak blázen. Povětšinou střední plotice až po opravdu velké a dorazili i cejni kolem 40 cm.
Nakonec se mi daří nahodit i druhý prut s žížalou na háčku a to až pěkně přesně do tůně. Abych předešel šílenství ze sledování dvou feederů, umisťuji na tento rolničky.
Klid před bouří
Prut s žížalou už tak 20 minut mlčí, zato light dává rybu za rybou, ale pro tohle jsem si nepřišel. Ani to nestíhám domyslet a je tu záběr z tůně, žádné poťukávání, rovnou jízda a ryba bojuje jak šílená. Přemýšlím zda je to menší kapřík a nebo třeba podoustev. K mému překvapení jde však o cejna a je tak divoký, že ho podebírám snad na potřetí.

Tohle jsem snad u cejna nezažil, neskutečný boj. Ryba má něco přes 40 a je nádherně tmavá a všude kolem hlavy hraje všemi odstíny zelené až po smaragdovou. Nejspíš nejhezčí cejn jakého jsem kdy viděl či chytl. Rybu pouštím a nahazuji zpět do tůně. Zatím vyndavám feeder, který byl teď nějakou dobu bez kontroly a s čerstvou nástrahou jde také zpět. Neuběhlo ani pět minut a máme tu další záběr z tůně a opět nádherný souboj s cejnem a konci. Opět krásně barevná ryba a opět bojoval jako drak.
Nechápu kde se to v nich bere, ale jsem opravdu rád. Ještě ani nestíhám vyháčkovat cejna když přichází další záběr na light a je opravdu silný. Již podle výskoku k hladině tuším, že je to další plotice a podle tahu pořádná. Unavím rybu až ke břehu, rychle pouštím cejna a podebírám plotici, která je opět takřka rekordní.
Neuvěřitelná jízda
Nahazuji prut za prutem a zdolávám rybu za rybou. Z tůně chodí nádherní cejni a na lignt plotice všech velikostí a občas menší cejn.

ejni z tůně již někteří atakují hranici 45 cm jsou vždy jak tornáda, nebo spíše do doby než přijde to opravdové.
Prudký záběr přes brzdu a na druhé straně raketa. Ryba lítá jak pominutá od břehu ke břehu a několikrát pěkně přes brzdu zpět do tůně. Chvilkami vidím na hladině záblesk stříbrného těla a mám jasno. Máme tu nádhernou podoustev, která mi nedává jediný metr zadarmo.

Když jsem nyní okusil boj s podouství, začínám mít tak trochu strach z toho až přijde parma, nebo spíše jestli. Jestli tu vůbec jsou neboť je tu celkem vzácná, ale to i podoustev, která dříve byla hojná snad všude. Rybu nakonec podebírám a již při vytahování z vody vidím tu krásu, která má 40 cm a 690 g. Nádherný souboj a nádherná ryba. Štěstí, které cítím je neuvěřitelné a to ani nemluvě o atmosféře tohoto místa. Již několik hodin stojím ve stráni a nebo sedím na trávě s nohami ve vodě, věci mám různě podepřené neboť se mi věčně něco kutálí do vody. Opravdu příkrý břeh, ale dokonalý rybolov.
Záběr snů
Již v tuto chvíli vím, že lepší rybolov jsem snad ještě nezažil, to co se však odehraje záhy je za hranicí.
Prut v tůni je nyní delší dobu bez akce, možná už tak 10 minut. Zrovna když na něj koukám a přemýšlím, přichází záběr jak blázen. Prut ve vidličce se ve zlomku vteřiny ohne až k navijáků a brzda kvílí. Okamžitě vyskakuji a chopím se prutu, i pro mě to byl takový start, že zavrávorám a jen tak tak se vyhýbám pádu do vody, to však nezachraňuje některé mě věci jenž se tam poroučí. V prutu cítím neuvěřitelný tah a rychlou jízdu, ryba jede napřed pod jeden břeh a hned pod druhý, rázem se rozmýšlí a vyráží po proudu k druhé tůni, jenž je za zatáčkou. Nemám na výběr a opírám se do prutu, 0,18 návazec praská jak vlas. Cítím neuvěřitelné zklamání, neměl jsem žádnou šanci a hlavně vůbec netuším co to bylo. Mohl to být obří kapr, ale na něj to bylo moc rychlé. Možná tu opravdu jsou parmy a tahle byla kolosální a nebo snad podoustev, ale ta by musela mít více než půl metru. Již dnes vím, že tohle není moje poslední vycházka na toto místo, jen zítra budu lépe připraven.
Krásný lopaťák
Dnešní lov se blíží ke konci a já si díky neohrabanosti ve stráni lámu špičku u method feederu, podnikám tedy poslední dva náhozy do tůně s lightem a musím běžet. První nához přináší záběr takřka ihned, ale rybu jsem netrefil. Sklízím tedy pomalu věci a vynáším nad terén když přichází razantní záběr. Jízda i boj jsou opět hodny místních cejnů, jsou to opravdu bojovné ryby. Tato však je o poznání lepší. Několikrát mi odjíždí od podběráku, ale nakonec vyhrávám. Už jsem se chvílemi celkem bál o výdrž návazce 0,14 mm. Nakonec mám tu čest si potěžkat krásného tmavého cejna dlouhého 47 cm a s váhou přes kilo.

Nádherná ryba s nádhernými barvami. Tahle třešnička stála za to. Plný euforie odjíždím k domovu a již nyní vím, že se zítra vrátím.
Jak podoustev tak tento cejn mi přináší cenné body do duelu, body jež se těžko budou ztrácet neboť ryby na této řece nenabývají běžně těchto velikostí.
Závěrem
Možná si nyní kladete otázky typu.
Když je to místo jak ze snu, proč tu není jediný snímek?
Není to jen pohádka?
Pohádka to určitě je, minimálně pro mě.
Přesně z těchto důvodů se přiblížení tohoto místa vyhnu. Našel jsem si svůj malý ráj plný ryb, místo jak ze snu a rád bych aby úplně stejné zůstalo navěky.
Stejně jako vždy budu rád za vaše postřehy a názory. Pokud se vám mé příspěvky líbí pošlete je dále, sdílejte na sociálních sítích, prostě vše co vás napadne a já se zatím budu těšit u dalšího článku.
Sledujte nás na sociálních sítích