Jak jinak strávit volný den nežli na rybách?
Přesně tato myšlenka je mi poslední pár dnů vlastní. Plán je tedy jasný, ráno vstanu, naházím věci do vozu a vyrážím směr řeka.
Standardně jako vždy půjde jeden prut na těžko, kdyby náhodou a k tomu vezmu feeder a pokusím se zvrátit pořadí v duelu.
Jojo, tak tohle byl plán – nyní realita!
Od rána se mi nezastavil telefon a řeším již pár hodin problémy v zaměstnání, aktuálně je po desáté a já myšlenku na ryby již vzdávám. Takto jsem si volný pátek opravdu nepředstavoval.
“Tak to tedy ne! Dořeším a jedu.”
Jakmile se intervaly mezi hovory začínají prodlužovat, balím věci a vyrážím směr řeka.
Po cestě ještě pár telefonátů a nyní jen relax.
Prut na těžko jsem nakonec nechal doma a vzal pouze feeder a plavanou.
Když dobře tak mám před sebou něco přes dvě hodiny lovu a kolem jedné musím vyrazit zpět k domovu.
Vyhlídky tedy nic moc, času málo a na náladě mi moc nepřidává ani situace u řeky.
Den je dnes opravdu větrný a obloha střídá černou za modrou snad po pár vteřinách.

Vybraný úsek řeky vypadá díky větru jak malé moře a upřímně přemýšlím zda má smysl vůbec nahazovat, pokud mi v tomto větru přijde záběr tak nemám šanci ho vůbec detekovat.
Nakonec si říkám, že když už jsem tu tak stejně zkusím štěstí.
Míchám tedy krmení a posílám přes klip pár krmítek přímo na koryto, následně jdou na háček dva červíci a vše letí do vody.
Bohužel dle očekávání špička mého feederu tancuje jak pominutá.
Nejsem u vody ani pět minut a již nyní vím, že to nemá žádný smysl.
Vichr jak blázen, vlny jak blázen a i přes teplotu kolem 19 stupňů skoro mrznu.
Nechávám věci na břehu a jdu se projít pár set metrů po proudu zda nějaká zatáčka nezastaví tyto živly a nebo je alespoň nezbrzdí.
Zhruba po 400 m nacházím přesně to co jsem hledal, nebo spíše mnohem víc než bych čekal.
Po kilometrovém úseku, kde řeka drží čistou rovinu, vtéká vodní tok do pěkného esíčka a pokračuje ještě několika zatáčkami.
Všechny tyto ohyby mají část toku skrytou před větrem a v celku to brzdí i vodu samotnou.
Po dalším průzkumu břehu nacházím ještě lepší místo ve vysoké trávě. Jedná se o vnitřní stranu zatáčky s korytem na druhé straně a hlavně několika keři a převislými stromy.
Místo, které bych si vybral už jen jako kaprař.
Vracím se tedy pro věci a vše stěhuji na nový flek.

Terén sice nic moc, nemluvě o trávě přes metr a já v kraťasech bez repelentu, no nic, jdu do toho po hlavě.
Někdo vypnul proud?
Po proklestění se na místo cítím neuvěřitelnou úlevu.
Místo je pod úrovní terénu a sotva usednu na zem, mizí jak vítr tak hluk.
Je to tu jak oáza klidu, tráva se tu skoro nehne, hladina je z části jak zrcadlo a tam kde se dostane trocha větru se voda jen lehce čeří.
Jeden by řekl, že rázem živly ustaly, ale tak tomu není a všude okolo běsní vichr a vodu čeří vlny.
Zapichuji tedy vidličku, napichuji dva masné červy v kombinaci červená / bílá a posílám pár krmítek pod keř na druhé straně, následně předkládám i ostrou past.
Na ryby jsem vyrazil hodně na lehko a přeci jen je takřka konec května takže sedám na zem vedle prutu a sleduji špičku.
Celé krmení a následný nához provádím natvrdo přes klip navijáku, přesné krmení je u feederu více než důležité a to i na řece kde do toho vstupuje ještě proud.
Když už jsem vstoupil na menší odbočku, tak bych vám rád přiblížil jak dnes vůbec chytám a proč, ale ještě než se do toho pustíme tak opět trocha té omáčky.
NÁVRAT KE KOŘENŮM, MOŽNÁ LEHCE PŘED
Důvody proč se letos zaměřuji i na jiné rybí druhy a rybolovné techniky než kaprařinu a kapry jsem již popsal v článcích Master Class Duel a Šestý smysl, co však mnoho z vás neví je, že jsem již kdysi s některými technikami lehce koketoval.
Když se vrátíme tak o 14 let zpět, tak jsem měl rok kdy jsem zkoušel plavanou a vůbec mě to nechytlo, následně o rok déle přišel feeder, který mě taky nechytl a následně sumčařina, která mě vůbec nechytla, ale taky mi vůbec nešla.
Samozřejmě k tomu byla vždy i vláčka a tu sporadicky provozuji stále.
Tyto zkušenosti zmiňuji spíše jako slovo úvodem neboť poznatky, které si nesu mi značně usnadnili výběr následného vybavení.
Výbava
Můj dřívější prut na feeder byl tuším od firmy Sema, délka prutu byla 12ft a šlo o kategorii medium. Na naviják si sice nevzpomenu, ale určitě nějaký feeder speciál co mi doporučili v prodejně s velikostí kolem 4000 — 4500.
Každopádně tohle mě vážně nebavilo.
Na řeku dlouhý, těžkopádný a prostě nějak nudný set-up.
Prut, který jsem chtěl nyní musí být malý, lehký, krásně citlivý a vzhledem k deformaci z kaprařiny určitě plná parabola.
Tohle vše jsem chtěl a taky hledal.
Po pár dnech hledání mi následně dorazil balík a v něm přesně to co jsem si vysnil.
Proutek tenký jak tužka, lehký jak pírko, délka 11ft, akce 50 g a plná parabola.
Vybral jsem prut Browning Jens Koschnick World Champion Feeder a zamiloval se do něj hned jak jsem ho vybalil. Ten proutek je prostě masakr.
Stejná deformace pocházejíc z kaprařiny poznamenala i výběr navijáku.
V tomto případě jsem nešel po ničem jiném než po značce Daiwa.
Hledal jsem něco co se váhově bude hodit k novém lightu a bude mít řádný styl.
Nakonec vyhrál model Daiwa 17 GS3000 LTD.
Černá se zlatou je prostě cool i když je stylově oldschool.
Přidejte k sexy tělu ještě brzdnou sílu 10 kg a váhu pouze 300 g.
Vzal jsem ho hned dvakrát a osadil tak i prut na plavanou.
Už nyní po pár rybačkách vím, že pořídím další na stalking a parmy.

Pojďme na návin. Tady jsem nic moc nevymýšlel, vzal jsem střed v rámci poměru ceny a kvality. Vzhledem k místu kde primárně lovím vyhrál průměr 0,20 mm, vzal jsem Delphin Absolut, samozřejmě čirý s nosností 8,7 lb.
K tomu jsem ještě pořídit zavrtávací vidličky od Giants Fishing v černé barvě s délkou 50-90 cm.
Rohatinky Korum Barbel Rest, které jsou prostě super nejen na feeder, ale i plavanou a další rybolovné techniky.
Samozřejmě mrak feeder krmítek od Delphin konkrétně Magma Squere S a M v různých gramážích. Vsadil jsem na červenou.
Háčky od Trabucco a Owner, Trabucco Super Specialist u nich se nebojím zapřáhnout cokoliv, ale když jdu na jemno tak raději Owner.
Návazce pouze z fluorocarbonu a to od 0,12 do 0,18 opět od Delphin.
V případě zájmu, vám jednotlivé části výbavy milerád představím i samostatně v recenzích.
Krmení
Tak tady to bude celkem sranda. Vzhledem k tomu, že jsem moderním feederem nepolíben, takřka panic, tak jsem zakoupil všechny druhy krmení a značek co se mi dostali pod ruce a nyní budu jen zkoušet a zkoušet.
Z menší odbočky se stala celkem velká, ale myslím si, že věcná.
Možná někdo zrovna stojí před rozhodnutím co pořídit a třeba další názor přijde vhod.
ZPĚT K VODĚ
Již jsem zmínil, že jsem flek prohodil několika krmítky, ale nezmínil jsem čím.
Dnes jsem si připravil na chytání dva druhy krmení.
První je směs Lorpio Feeder Mix. Směs je červené barvy a je určena pro středně tekoucí řeky či hlubší stojaté vody. Konzistence je středně hrubá. Cílové ryby uvádí výrobce Kapr, Cejn, Lín a plotice. Za mě je směs méně lepivá a více hrubá, tok ve kterém chytám je sice střední, ale na mě až moc rychle vyplavuje krmítko. Spojil jsem tedy se směsí Traper Groundbait Feeder. Směs je stejné struktury jako předchozí jen o poznání lepivější a aromatičtější. Barva je písková a pracuje velmi rychle.
Tyto směsi jsem smíchal 2:1 a přidal hrst červů.
Konzistence, lákavost a struktura jsou přesně jak si přeji a nyní uvidíme co na to protivníci.
Jak jsem již zmínil, na háček dávám dva červy a to bílého a červeného. Háček volím pro start Owner velikost 12 a návazec je 0,14 mm. Délku startuji na skoro 60 cm.
Od zakrmení a nahození uplynuly sotva dvě minuty a rázem přichází první záběr.
Není to žádný testing mých smyslů, záběr je opravdu razantní. Na to, že nemám brzdu zrovna na volno tak i tak proklouzne a prut je ohnutý snad až k navijáku. Ten light je fakt super.
Na chvilku si myslím, že je to nějaký menší kapřík, ale nakonec k mé velké radosti a spokojenosti podebírám hned jako první rybu krásnou starou plotici.
Ryba je nádherně tmavá a již nyní vím, že mě posouvá v našem Master Clas Duelu zase o kousek dále.
Plotice má přes 36 cm a váha nádherných 630 g. Tahle ryba mi udělal vážně radost.

Rychle bojovnici pouštím, měním červy a opět přes klip posílám zpět.
Nestíhám se ani usadit a už se peru s dalším rybou, tentokrát zachutnalo Ostroretce a ta mi nedává nic zadarmo. Ihned po záseku vylítla na hladinu a předvádí rodeo. Tyhle ryby umí nádherně bojovat. Nakonec jsem vytrvalejší soupeř já a v podběráku je jedna z nejhezčích ryb co tu lze chytit. Již jednou jsem ji pasoval na princeznu našich vod a stále si při tom stojím.
Krásné podlouhlé tělo s nádechem do modra, ploutve krásně do oranžova a nezaměnitelný nos.

Není to sice žádný obr, ale i tak zážitek. Rybě beru míry 43 cm a 750 g. Tato rybka mě sice v duelu neposune, ale to je to poslední co se mi nyní honí hlavou.
Jen pro doplnění tak k dnešnímu dni je TOP Ostroretka 45 cm a váha 845 g.
Opět tedy měním červy a opět letí vše na stejné místo.
Dnešní rybolov mě baví tak jak nikdy.
Jsem tu úplně sám, schovaný v trávě a i kdyby šel někdo okolo tak mě uvidí jen když se zvednu.
Tráva je plná života a stejně tak stromy nad vodou.
Bohužel je tráva tak moc živá, že mě již pálí půl těla od kousanců rezavých mravenců.
Sedím asi někde hodně blízko hnízda, ale euforie z lovu a atmosféra tohoto spotu je tak silná, že necítím skoro nic.
Záběr střídá záběr a to v takovém tempu, že to je jak sen.
Mám teď v těle tolik endorfinu, že jsem jak na drogách. Nejspíš, jestli mě někde následně zastaví hlídka tak půjdu na testy a nebo to není endorfin, ale kyselina mravenčí, té už mám v sobě taky celkem dost.
KDO VÍ, HLAVNĚ, ŽE TO BAVÍ
Postupně přestávám ryby měřit a vážit pokud jsem si jist, že není na hraně v rámci předchozích ulovených velikostí. Následně je tolik záběru, že snad už ani neřeším jestli je větší či menší, prostě chytám a žiju.
Záběry stále chodí cca 20-30 s po náhozu, někdy i dříve.

Závětrná strana nejspíš svědčí nejen mě.
Do podběráku se podívalo několik dalších plotic, ostroretek, cejnek malý a celkem se daří i v rámci kapří populace.
Jeden z dalších záběrů mi dává celkem zabrat
Po dvou plynulých pohybech špičky sekám do tvrdého.
Ryba okamžitě vypálí po proudu a bere si nekompromisně vlasec přes brzdu. Výpady jsou razantní a já se modlím ať se ten malý háček nevyřízne a nebo nepraskne návazec. Absolutně se mi nedaří získat kontrolu a ryba ne a ne k hladině. Opakovaně uniká po proudu a následně zajíždí pod břeh. Po několika minutách vyrovnaného boje konečně vidím svého protivníka.
Krásný kapřík, který na svých 49 cm a něco málo přes 1,5 kg předvedl slušný souboj.
Stejná akce na 3lb prut tak tam visí minimálně 15+.
Tenhle bojovník je již druhý v řadě a následující tři další souboj vyhrávají, zajisté najelo hejno a já vážu návazec za návazcem.
TOHLE JE RYBOLOV ROKU
Ryba za rybou, záběr za záběrem, prostě pohádka.
Bohužel povinnosti volají a já musím v nejlepším tento rybolov ukončit.
Celkové skóre netuším, ryby jsem nepočítal a i když mě to několikrát napadlo tak jsem myšlenku zase zavrhl. Chci aby tento zážitek a i všechny budoucí byly jiné, surové a hluboké.
Nechci z toho dělat statistiky a moc to hrotit, to už se na mém koníčku podepsalo v minulosti až až. Chci lovit ryby dle nálady a užívat si pocit z lovu samotný.
Každá ryba je svým způsobem krásná a jedinečná, každý zážitek má svou vlastní hodnotu a atmosféru. Tohle je můj nový, čistý směr.
To samé platí pro feeder a ostatní techniky.
NEJSEM ŽÁDNÝ FEEDERMÁG, SPÍŠ TAKOVÁ LAMA NA TRIPU
Ztratil jsem mnoho let honbou za dokonalostí.
Přečetl nespočet článků a strávil víc času přípravou na rybolov než rybolovem samotným.
Stal se ze mě teoretik profesionál a upřímně mi to víc vzalo než dalo.
Nyní se řídím instinkty a jsem úspěšnější než dřív.
Ryby hledám vnitřním pocitem s trochou logiky.
Snažím se přizpůsobit situaci a hlavně se vždy stát součástí daného habitatu. Prostě splynout, pokud se mi to podaří tak úspěch je vždy na dosah.
Závěrem
Nevím jestli mám dobrý prut, zda mám ideální naviják a zda nejsou lepší komponenty pro lov než jsem pořídil.
Nevím zda mám TOP krmení a správně namícháno a víte co? Je mi to celkem u zadku.
Proutek mě fakt baví a je totál super, navijáky jsou jedna báseň a vše ostatní funguje a chytá.
Krmení mi ryby nezahání, dobře se mi s ním pracuje a rybám chutná.
Takže co mám řešit?
Obávám se, že jsme obecně, a to nejen jako rybáři, přespříliš sešli z cesty. Takže pro ty jenž jsou jiného názoru!
“Šťastou cestu a já jdu jinudy.”
Pokud chcete mou tvorbu podpořit, nezapomeňte ji sdílet a hodnotit. Samozřejmě budu rád i za vaše komentáře, případné poznámky.
Výběr vybavení popsaný v tomto článku je čistě mou subjektivní volbou.
Nejde o reklamu ani propagaci. Obsah článku není ovlivněn ani směrován nikým jiným nežli mou osobou.
Sledujte nás na sociálních sítích