Malá říčka II.

Zvláštní jak dokáže nakopnout jedna úspěšnější vycházka z mnoha. Poslední dva dny nedělám nic jiného než, že plánuji strategii na nadcházející lov.

Jak jsem slíbil v článku „Malá říčka I„ tak i činím a jsem zpět u vody. I když na tomto novém místě nejspíš naposledy, mám zvláštní tušení, že jsem prozrazen. 

Dnešní lov jsem si naplánoval na podvečerní až večerní čas. K vodě dorážím po 18 hod s navázanými novými montážemi a již bez zbytečného zdržování posílám jeden prut opět za padlý kmen u druhý kousek od něj směrem do koryta.

U vody plánuji být zhruba do 23 hod tak uvidíme jak tu funguje druhá část dne. Dnes v rámci vývoje strategie chytám pouze na panáčka a to na obou prutech. Ohledně vnadění jsem vyměnil plety za půlené boilie s halibuty a vše pěkně zalité v tekuté potravě.

Ke každému prutu posílám lopatku dobrot a jde se čekat.

Od první chvíle co jsem dorazil sleduji větší aktivitu ryb v celém úseku. Dokonce i drobné uvolňování bublinek a částic z mého krmného místa. Nemusím ani dlouho čekat a máme tu již první poťukávání špiček a to jsem u vody sotva 10 min.

Celkově dnes cítím v kostech, že to půjde. Voda se jen vaří a na břehu se rojí hmyz jako pominutý. Jsem zvědav kdy přijde první záběr a jak velký bude bojovník na druhém konci. Dříve než však stačím domyslet tyto úvahy tak tu máme první jízdu a opět je to drasťárna. Boj však stejně rychle jak začal i končí. Pravděpodobně to kapřík nedobral dostatečně robustně a vyřízl se. Naštěstí šlo o menší rybu a já nemusím řešit trhání si vlasů a podobně.

Jak jsem již zmínil v předchozím článku, největší aktivita, spíše jediná, přichází zpoza kmenu starého stromu a stejně tak tomu bylo i u předchozího záběru. Bohužel místo není zrovna velké a dva pruty by možná byly i kontraproduktivní, proto šel ten druhý do koryta hned vedle. Na jednu stranu prutu moc nevěřím, na stranu druhou razím teorii, že všechno krmení se za kmenem logicky neudrží a sype se do koryta. Uvidíme zda ryby budou sbírat i tam. 

Teorie potvrzena, i když…

Prut v korytě není na svém místě ani hodinu když přichází menší padák, oproti ostatním záběrům nezvyk. Rázem je však jasné proč a máme tu první cejna.

Na tuto část řeky celkem pěkný kousek, ale bohužel ne moje cílovka. Posílám ho tedy zpět a stejně tak prut, jenž po chvilce přináší další placku.

Chytat kolem překážek či přímo v nich má neskutečný výhody, ale i svá rizika. Jak již víte z mých předchozích článků, tak já vázky velmi rád vyhledávám a prolovuji. Někdy jde o velké stromy či jejich zbytky jako například v článku „Příběh jedné zapomenuté vody„. Velmi často a to hlavně na řece potopené keře, ale dám za vděk kmenům, starým zdem či návalům. Za mě veškeré tyto překážky na dně či ve sloupci fungují dokonale. Vázka či překážka jež využívám zde je starý kmen potopeného stromu. Kmen se zdá být v celé délce lehlý na dně a pouze kousek od břehu z něj ční větev. Riziko tu tedy není takřka žádné, pokud jsem si tedy překážku správně zmapoval, no. Nejspíš ne, neboť další kapr končí ve staré větvi, jenž z kmene zřejmě trčí i dále od břehu. Ryba se sice po chvilce uvolnila, já však ne a obětuji celou sestavu. Jak píši, neskutečné benefity, ale i rizika.

Párminutové zdržení je pryč a já posílám zpět za kmen novou montáž. To co mě však překvapuje je následná aktivita. Před 10 minutami jsem rozplašil celý hotspot kaprem, jenž skončil v překážce, následně jsem lomcoval překážkou pod vodou než jsem to utrhl. Nyní jsem nahodil a hned mi sebou šije špička jak pominutá. Koukám na ni jak blázen když rázem přichází další brutální jízda a stejně agresivní boj jak u kapříků z předchozí výpravy. Vím, že to není obr, ale ani žádný drobek. Nakonec podebírám pěkného kapříka okolo 2,5 Kg a jsem spokojen.

Již těmito několika záběry zjišťuji, že má strategie i místo jsou dobré. Předchozí výpravy byly spíše o náhodě a hledání. Toto místo a poslední dvě vycházky jsou již značně efektivnější a záběry se stupňují. Nechám tomu ještě tak dvě tři vycházky kde si vše potvrdím a doženu k dokonalosti, následně přijde neodmyslitelná selekce, ale to až po potvrzení strategie. 

Jak jsem již zmínil tak produktivní je stále pouze místo za kmenem, pokud tedy nepočítám cejny a ty vážně nepočítám. Je to zhruba půl hodiny co přišel kapřík a já stojím na břehu a zdolávám dalšího. Tahle ryba je o poznání těžší a větší. Boj je agresivnější a kapřík křižuje tok řeky sem a tam. Nakonec i on podléhá a já koukám na dalšího šupináče těsně pod 3 Kg. Dnešní rybolov je opravdu vydařený a když přičtu ten krásný úsek kolem mě tak to nemá chybu.

Sedím mezi vzrostlými stromy, jenž ční nad vodní hladinu, jejich husté koruny se pyšní neprůhlednou oponou sytého listový a kmeny z velké části pokrývá hustý mech. Mé místo je v husté metrové trávě kde jsem si vyšlápl pouze potřebný úsek pro pruty a mou maličkost, sedím schovaný před zraky všech a všeho. Kolem ze stromu na strom přelétá strakapoud, po větvích skáčou kosi a všude přelétá drobné ptactvo. Oproti ostatním místům na řece tu není ani tolik všudepřítomných komárů a vzhledem k tomu, že již začíná noc tak se i vážky kolem ukládají ke spánku.

Je lehce po deváté hodině a já mám před sebou už jen tak hodinu lovu. Po posledním kaprovi se voda značně uklidnila a příroda začíná tichnout. Voda přede mnou jen pomalu plyne a sem tam se začínají ozývat zvuky noci. Náhle do prázdna, jen pár metrů před mým břehem nádherné až ukázkové puknutí. Máme tu sumce. Sumec zalovil na lavici cca v metrové hloubce, přesně na místě kde jsem lovil jeden prut při předchozí vycházce. Po puknutí se ukazuje šňůra bublin, která následuje rybu tak metr a půl a mizí. No řeknu vám, krásný to závěr, tedy takřka. Chvilku po lovícím sumci přichází opět záběr, po dlouhém mlčení se ozývá prut z koryta. Záběr byl sice razantní, ale pouze v raně do prutu. Již ve chvíli kdy zvedám prut tuším svého protivníka a dnešní rybolov uzavírám tlouštěm.

Své místo již dnes opouštím za solidní tmy a musím vám říci, že to vůbec není příjemné. Stráň, kterou při příchodu sjíždím po zadku až k vodě nyní za svitu čelovky šplhám s věcmi nahoru a není to žádný med. Metrová lehlá tráva je značně posílena rosou a já se hrabu ze svého fleku snad 20 minut. Na zádech batoh, v ruce pruty, podložku a kbelík, druhá ruka šplhá po trávě jak po laně a snažím se vyšplhat za opakovaného sjíždění zpět. Vypadám jak zvíře v jámě a ne a ne se dostat ven.

Naštěstí vše dopadlo dobře a já nyní mohu psát tyto řádky. Jak sem zmínil již v úvodu tak toto místo asi na čas pustím a posunu se dále. Již po chvilce lovu se u mého místa objevili dva rybáři, kteří šli evidentně na můj flek. Aby to nebylo málo tak následující den, když jsem opět procházel úsek řeky byl flek již obsazen. Bohužel, úsek je malý a rybářů moc. 

Každopádně žádný strach, již nyní vám mohu prozradit, že mám místo nové a věřím, že v mnoha ohledech ještě perspektivnější, ale o tom v dalším článku.

Za carpblogger.cz

Michal Jakoubek

Sledujte nás na sociálních sítích