Za Mekku kaprařiny již lze v dnešní době považovat hned několik státu Evropy, pro mě je však destinace jediná a tou je Anglie. Z této kolébky se následně kaprařina jako taková, řekněme v dnešní podobě, rozšířila dále. Největší nárůst a zásadní zlom se datuje někde do 70.let minulého století, kdy několik rybářů v čele s Kevinem Maddocksem vyvinuli vlasovou metodu. Krom těchto obecných faktů si spojuji Anglii ještě s jednou věcí a tou jsou jejich klubové vody. Menší vodní nádrže s úhlednými břehy, ostrůvky a udržovanou flórou, no a samozřejmě vodou plnou krásných starých kaprů.

Toto lehké ohlédnutí nemá vliv jen v rámci historie kaprařiny, ale zároveň to bylo to první co mě napadlo při návštěvě nového revíru, jenž mi byl vylosován v další výzvě.

Mekka kaprařiny

Další revír, jenž se podíval na světlo světa v rámci projektu The Challenge, je složen ze třech nádrží do 1ha. Všechny tři nádrže jsou uměle vytvořeny a tvarově velmi zajímavě řešeny. Menší z nádrží připomíná přerušené rameno řeky, jenž má po obou stranách stromy a keře zasahující hluboko do vody. Druhá nádrž je obklopena stromy a uprostřed je umístěn krásný ostrov. Třetí, nejzajímavější, je ve tvaru střevíčku s krásnými zátokami a průplavy. 

Zatím mám za sebou pouze prohlídku v mapách, ale již nyní jsem nadšený. Nevím jak jsou nádrže staré, ale dle řešení to moc dlouho nebude, není tedy divu, že jediné informace jsou pouze vizuální z map. 

Plán akce

O revíru jsem se tedy moc nedozvěděl a vzhledem k vzdálenosti dvou hodin jízdy neplánuji průzkum. 

Co lze tedy dělat?

Připravuji si kompletní kaprařinu a pro jistotu beru i feeder.

Na kaprařinu beru krátké 10ft pruty 3lb, montáže budu volit jemnější s menšími háčky a jako nástrahu dumblles a malé plovky. Na krmení si připravuji směs sladké mražené kukuřice, kukuřičné krupice, tekuté potravy Amino 365 a pstružích pelet. Po příjezdu zkusím prokrmit několik vybraných míst a následně se budu po hodině posouvat. Na rybolov mám pouze čtyři hodiny a zbytek sežere cesta.

Dvojitá premiéra

Na této akci mě čekají rovnou dvě změny či novinky. První z nich je nový carpmobil, který bych chtěl touto výpravou pokřtít a vyzkoušet. Již více než deset let stále uvažuji o zakoupení dodávky a nyní se mi tento sen splnil. Tento nový prostředek by mi měl umožnit a ulehčit mnoho výprav. Postupně plánuji přestavbu na obytné auto, ale to je zatím hudba budoucnosti, nyní je to stále jen dodávka. Věřím, že po úpravách ji určitě představím. Druhá premiéra je soukromý kameraman.

Carpmobil

Takřka všechny výpravy si kompletně sám fotografuji i natáčím. Dnes si užiji ten luxus a budu jen pózovat. Plánován je jen krátký shot, ale i tak (video pod článkem).

ZÁVOD S ČASEM

Věci jsem již naložil do nového stroje a musím se až pousmát, BMW by bylo zaplněno až ke stropu a tady koukám na prázdný vůz. Nasedám tedy do kokpitu a zadávám trasu do navigace. Cesta, jak jsem již zmínil, vezme dvě hodiny času a na samotný lov mám max 4hod. Tento čas je lehce šibeniční, ale nejedu sám a musím se přizpůsobit. Musím uznat, že hned při první cestě oceňuji jízdní vlastnosti, na dlouhé trasy je to celkem pohoda a na místo přijíždím stále čerstvý, cesta utekla ani nevím jak a já již sleduji vodní plochu.

Sotva jsem zaparkoval vůz, první myšlenky jsou na průzkum. Vydávám se tedy rovnou bez věcí na obchůzku.

První revír, jak jsem zmínil v úvodu, opravdu připomíná slepé rameno řeky. Hráz má z navalených kamenů, hloubka odhadem 1m a ž 1,5m. Na jedné straně obří vrby s mezerami mezi větvovím, už tato volná oka se úplně nabízejí na lov jen s prutem v ruce pěkně přímo pod nohama. Druhý břeh je z části tvořen keři, mezi kterými jsou opět pěkné mezery pro lov, a za keři leží ještě spadlý strom.

Druhý revír, dvojnásobné velikosti, je lemován stromy, v rohu pěkný keř do vody a uprostřed ostrov s keři a stromy.

Ostrov uprostřed revíru

Třetí revír je z nich nejkrásnější, ale zároveň nejsložitější na detekci ryb. Rozhoduji se tedy pro dva již popsané a budu mezi nimi přecházet po hodině lovu. Třetí bych již časově nedal, to snad příště při jiné příležitosti anebo pokud se mi dnes nepovede splnit výzvu.

STOPKY

Vykládám postupně věci na vozík a vyrážím mezi dva vybrané revíry. Po příchodu beru krmení a vyrážím na obchůzku číslo dvě. Na menším revíru si krmím pár lopatkami flek v keřích a také ještě pod vrbami. Na revíru s ostrovem krmím pouze místo v rohu pod keřem.

Krmení kukuřicí a peletami

Následně připravuji dvě montáže. První klasickou ze ztužené šňůrky a háčku velikost č.7. Olovo volím odpadávající zhotovené z in-line zátěže a ještě přidávám olověnku a zadní olovo. Nenápadnost je zde prioritou. Voda je malá a já ji vůbec neznám. Pod háček umisťuji dumblles Pacific Tuna a kousek bílé plovky. Na tomto revíru jsem pouze já a ještě jeden rybář z druhé strany nádrže, mezi námi je pouze ostrov a ten je mým středobodem. Takto sestavenou montáž posílám s PVA a peletkami stejné příchutě na pravý roh ostrova, zhruba 70cm od břehu. Druhý prut osazuji stejným typem olova a řešením nad návazcem, jako návazec však volím kombinovaný systém s plovkou. Tuto montáž posílám 50cm od středu ostrova, pěkně pod vodní traviny. Chvilku uvažuji, zda neposlat pár raket s krmením i nad tyto montáže, ale bojím se přílišného hluku a rozplašení. Pruty jsou tedy na svých místech a já mohu jen čekat a kochat se atmosférou typicky anglické vody. Tenhle skvost mít někde v dojezdové vzdálenosti tak jsem tam snad pořád. Vše je úhledné a přitom živé. Všude zeleň, stromy, keře a množství vodních ptáků všech druhů. Trávník kolem celého areálu udržovaný a přes přítoky krátké dřevěné lávky. Pro někoho možná moc parkové, ale za mě byl přesně nalezen kompromis mezi divokostí a úhledností. 

Druhé kolo

Zatímco jsou montáže na svých místech u ostrova tak pomalu střádám plán na následující změny míst. V druhém kole se přesunu na menší revír pár metrů od tohoto. Jeden prut pošlu na zakrmený flek v keřích a druhý zkusím umístit před vrby, mezi kterými je též zakrmeno.

Hodina utekla jako voda a krom pár drbnutí do nástrahy se nic neudálo. V rychlosti tedy oživuji nástrahy a posílám je do vody. Zatímco čekám na záběr, postupně sleduji oba revíry a hledám jakékoli znamení od ryb. Menší revír, na kterém aktuálně lovím, je jak bez života. Zato na druhém, se ukazuje ryba přímo u ostrova, a zanedlouho po ní druhá kousek vedle ostrova na volné vodě. U ostrova jsem rybu nezahlédl, ale ryba na volné vodě mohla mít tak 3-4kg. Nyní začíná menší dilema. Další místo na kterém jsem chtěl lovit je zhruba 400m od aktuálního, ale ryby jsem viděl pouze v okolí ostrova. Mám tedy jít do rohu nebo zkusit opět ostrov?

Nakonec myšlenka, jenž mě hlodá, vyhrává a já po další hodině bez záběru chystám další útok na ostrov.

Buď anebo

Další kolo je za námi a já již dnes podruhé stojím čelem k ostrovu s prutem nad hlavou a plánuji přesný nához na hranu ostrova, pěkně těsně pod keře.

lov v těsné blízkosti břehu

Montáž opět na panáčka složenou z Pacific Tuna a bílé plovky. Montáž uvádím do pohybu a nához je úplně luxusní. Montáž při dopadu lízne větve keřů a podá přímo pod ně. Být o pár centimetrů dále tak jsem v keři. Na chvilku přemýšlím, zda nejsem až příliš agresivní v umístění, přeci jen může být přímo pod keřem mraky bordelu a větviček, nakonec uzavírám s tím, že buď je prezentace absolutně dokonalá anebo úplně KO. Prostě buď anebo.

přesný nához

Na druhém prutu měním plovku za klasický návazec a dvě dumblles na dno. Musím uznat, že mi ty náhozy dnes nějak jdou, neboť druhý prut dopadá tak 20cm od břehu a je hned na druhém TOP místě. Vzhledem k faktu, že mi nyní začíná třetí předposlední kolo lovu tak začínám být lehce nervózní. Postupně mi jezdí oči po celé vodní ploše a stále hledám jakékoliv známky rybí aktivity. Zhruba čtvrt hodiny po náhozu obou prutů se opět vyloupne kapr na volné vodě, a já na chvilku uvažuji zda jsem neměl jeden prut poslat tam. Času je však málo a já si nemohu dovolit tyto zmatky.

Run

Když jsem dnes odjížděl z domu tak jsem očekával občasné přeháňky, silný vítr a zimu. Nyní když opomenu trochu vítr tak je krásný den. Na nebi se honí mraky, slunce má stále sílu. Sedím v křesílku a užívám babího léta. Pruty jsou ve vodě zhruba 30min když najednou popípne singnalizátor na pravém prutu u keře, můj “buď anebo”. Ve zlomku vteřiny jsou mé oči soustředěné na bobin a sleduji nádherný záběr. Delkim začíná kvílet a Bobbin se rozjíždí směrem k němu. Ihned popadám prut a jsem na nohou jako když střelí. Kapr okamžitě vyráží přímo do keřů, pod kterými zabral, a já ze zvyku couvám a držím cívku navijáku. Rodeo, které se odehrává je jak z pohádky. Ryba skáče na jednom místě přímo v keři a rve se hlouběji do překážky. Já ji držím jak draka na provázku a prut se ohýbá až k navijáku. Několikrát mi přeskočí vlasec přes silnější větve někde pod hladinou a následně ryba dělá osudovou chybu, vyráží na volnou vodu. Již od první chvíle je jasné, že probíhá souboj s kaprem. Jediné, co nedokážu odhadnout, je velikost. Ryba se nyní nechává pomalu přitahovat a stále se drží u dna. Chování odpovídá starší velké rybě, ale váha a tah mě pěkně matou. Přijde mi, že táhnu rybu tak do 4kg, ale chybí mi typický výpady a škubání hlavou.

Takto kapra dotáhnu až ke břehu a ten je očividně nějak zmatený. Sotva se objeví u břehu ihned ho podebírám a v tu chvíli mu to nejspíš celé došlo. Gejzír vody a výpad za výpadem teprve až v podběráku. Kdybych byl jen pozorovatel tak si myslím, že je v síťce nejspíš amur.

kapr z překážek
Závěrem

Kapřík zabral na jednu malou dumblles s kouskem plovky, jenž jsem umístil přímo do keřů. Není to sice žádný obr, ale je to kapr a dal mi dokonalý zážitek při zdolávání. Lov v překážkách miluju a nevynechám možnost na žádném revíru. Tento prcek mi dal opravdu nádherný boj a to i přes své 3kg. Ryba byla dle tlamky poprvé na háčku a nejspíš proto i tak zmatená. Olovo odpadlo ihned po záběru, a to nejspíš také dost pomohlo.

Odebírejte náš YouTube kanál

Každopádně mám splněný další revír a můžeme se opět posunout dále. O tom však až v dalším článku.

Více z článků z projektu naleznete na The Chellenge.

Za carpblogger.cz

Michal Jakoubek

Sledujte nás na sociálních sítích