Je devatenáctého ledna a já se poprvé chystám na ryby, dnešním dnem bych velice rád odstartoval rybářskou sezónu 2025. Původně měl být tento start tedy o pár týdnu dříve, ale zima se u nás na Vysočině drží zuby nehty a nechtěla uhnout ani o kousek.

Letos jsem se rozhodl vyzvednout povolenku hned první možný termín a to bylo u naší MO 2.1.2025. Poctivě jsem tam mrzl ve frontě jak na banány (v řeči dnešní generace na nový iPhone) něco kolem hodiny a po cestě domů již spřádal plány na blížící se víkend. Jenže o zmiňovaném víkendu udeřily silné mrazy, do toho sněžilo a fučelo jak blázen a kolem vody jsem si dal jen krátkou a velmi nepříjemnou procházku při které jsem si pouze potvrdil, že je skoro vše zamrzlé včetně mého obličeje.

Minulý víkend to nebylo o moc lepší, řeka se již sice zbavila ledové pokrývky, ale vítr v nárazech 70 km/h nebyl na můj feeder to pravé ořechové a kaprařina tu nemá v tuto dobu zrovna moc logiku.

Lov v lednu

Trochu mi to připomíná sezónu 2019 kdy jsme se vydali v -13°C na řeku Sázavu za kapry. Voda nám zamrzala v očkách a špičky jsme každou chvilku vysekávaly z ledu, ale mělo to své kouzlo. Jenže když mrzne a svítí tak to jde, když však fučí ledový vítr, tak to jde leda doma u krbu.

Dnes by to ale mělo jít i u té vody. Včera bylo lehce nad nulou a krásně svítilo. Dnes má být dle předpovědi takřka stejně, takže vyrážíme.

Po cestě k autu si libuji jak nám to vše časově vychází. Teplota je už kolem nuly, nad kopci se to začíná modrat a sluníčko, to začíná pálit jakoby už bylo jaro za humny.

Vyrážíme tedy na náš již známý úsek a jediné co mi vrtá hlavou, zda se ještě nevrátím pro brýle, přeci jen když tak svítí tak to bude lepší pro sledování špiček, ale nakonec myšlenku zaháním a pokračujeme v cestě.

Ani ne po kilometru, když vyjedeme nad to naše rodné údolí obdivujeme nádhernou bílou krajinu, tohle dokáže jen mráz, jestli bude takto nádherně i u řeky tak to bude stát za to. Je to tu jak ve snu. Jenže jak pokračujeme dále, tak se postupně sen mění v noční můru.

Nádherná bílá krajina s převalující se mlhou se postupně mění v krajinu šedivou a mlha uzavírá údolí řeky Jihlavy hodně vysoko na zemí. Tak dnes nám rozhodně sluníčko svítit nebude, o teplotách nad nulou si taky můžeme nechat zdát a navíc se po dojetí na místo celkem rozfoukává.

Zahájení

U vody jsem se dnes rozhodl strávit poledne a část odpoledne, již nyní jsem si jist, že jestli vydržím alepsoň hodinu tak budu frajer. Díky vlhkosti a teplotě -2°C násobí vítr pocitovou tak na -10°C. Není tu kam se schovat a jediné co mi zbývá, je zabalit se sám do sebe.

Ještěže mám zimní komplet.

Na dnešní lov jsem si vybral jeden z největších a nejhlubších vracáků tohoto úseku. Jeho velikost je enormní a hloubka něco kolem třech metrů. Tento úsek můžete znát třeba z článku Bae a poslední mohykán a podobně. Jestli je nějaké místo kde lze ryby zastihnout v tento nečas tak zde.

Kapři tu zřejmě nepřezimují, ale každý rok tu v zimě trefím nějakou tu plotici, cejny, perlíny, jeseny a nějakého toho tlouště. Je pravda, že tu většinou chytám až na přelomu zimy a jara, ale věřím, že tu něco bude i dnes.

Lov v zimě

Na dnešní lov jsem si vzal dva kratší feedery, pouze 9“ jeden z kategorie light a druhý něco mezi light a médium. Ještě doma jsem na ně dal vlasce 0,16 mm takřka s nulovou průtažností a začneme s návazci 0,14 mm a 0,12 mm, háčky 14 a 12.

Jako nástrahu mám připravené masné červy a kukly. Ohledně krmení nevymýšlím nic složitého, na zimu používám černé krmení od Sensas, trochu jsem ho doplnil mletým konopím a drcenými sušenkami, namísto posilovače dnes zkusím pár kapek esence česnek.

Vše letí do zmiňovaného vracáku a jsem zvědav co přijde. Na místě kde chytám, nebo spíše kde mám pruty je to jak na veřejném kluzišti. Jedna velká vrstva ledu po které bruslím a vrávorám nad krajem řeky, moc příjemný pocit to tedy není a když si sečtu kombinaci hloubky hned tři metry, zimního kompletu a teploty vody, asi to nebude ani bezpečné. Dokonce je tu vše tak zmrzlé, že do země nedostanu vidličky ani hrubou silou. Naštěstí tu byl někdo již dříve a já využívám pozůstalé otvory.

Feeder v zimě
První vlaštovka

Pruty jsou ve vodě již tak deset minut a já se stále snažím číst mezi tím co dělá se špičkami vítr a co by mohla být ryba. Vítr a chlad začíná být více a více nepříjemný, ale je to první chytačka a to musím vydržet.

Po chvilce mi zvedá náladu páreček ledňáčků, jenž se tu prohánějí jak dva modré drahokamy těsně nad vodní hladinou. V loňském roce jsem našel o pár kilometrů níže jejich hnízdiště a už se moc těším na jaro až tam zavítám s kamerou.

Z přemítání mě však vytrhává záběr na jemnější prut a já zdolávám první rybu roku 2025. Jedná se sice o cejna dorostence, ale je to ryba a to se počítá.

Mrazivý den

Plním tedy krmítko k dalšímu položení, ale k náhozu se již nedostávám neboť přichází záběr i na druhý prut a to o poznání razantnější. Na tomto prutu mám na háčku tři larvy a podle trhání hlavou a výpadů je na druhém konci plotice a to dokonce větší než předchozí cejn. Ryba je krásně zbarvená a udělalala mi opravdu radost.

U vody jsem už tak půl hodiny a dvě ryby na břehu, na feeder nic moc, ale na feeder v lednu, v tomto počasí a ještě na této řece je to nádhera.

Plotice leden

Oba pruty jsou zpět na svých místech a mě se nedaří trefit několik dalších záběrů. Jeden po delší době proměňuji, ale o rybu přicházím, tipoval bych to na většího jelce a ještě se mi do něčeho zamotal.

Vzhledem k záběrům, které nejsem schopen proměnit, zkouším ještě zjemnit a konečně přicházím na to, co se pokouší o mé nástrahy, jsou to malý proudnici, taková zde běžná kapesní velikost.

Útěk

Na prut, jenž jsem zjemnil přichází proudník za proudníkem, druhý prut, který jsem ponechal mlčí. U vody už mrznu něco přes hodinu, možná hodinu a půl a myslím, že misi mohu požadovat za splněnou. Pár záběrů bylo, sice žádné rodeo, ale stačilo. Top ryba dne pěkná plotice a já pomalu balím a doufám, že si to následně neodležím. 

Vše naloženo zpět ve voze a já podnikám cestu napříč různými obdobími zimy. Z ponuré šedi ošlehané větrem přes hustou mlhu, následně bílou krásu s převalujícími se cucky mlhy až do pohasínajícího azura před západem slunce.

Zahájeno máme, teď to chce zachovat tradici a vyrazit na lednového kapra, ale o tom až v příštím povídaní

Za carpblogger.com

Michal Jakoubek 

Sledujte nás na sociálních sítích