Nádražní I.

Ještě to není ani týden co nám přívalové deště zvedli hladiny řek a já již na jedné sedím. Průtok sice není v normálu ale již ani výrazně nevybočuje. Aktuálně mám před sebou dva týdny volna a hodlám je celé strávit u vody a relaxovat. V loňském roce jsem odstartoval výzvu v rámci svazových revírů a je na čase se trochu posunout.

V loňském roce mi můj “Fair play” dohled vylosoval jako první štítek namísto revíru hned žolíka, stále jsem ho ještě nevyužil, ale aktuální revír mi dává celkem zabrat a chvílemi jsem na vážkách. Jako druhý se dostal ze sklenice revír, jenž jsem nazval Olejníček a tento revír mě stál přesně dvě návštěvy než jsem přelstil kapra a mohl se posunout dále. Pro připomenutí přikládám obě výpravy a to Olejníček I. a Olejníček II.

Obě tyto výpravy naleznete i v horním menu pod názvem “The Challenge” a přesně do této složky poputují i všechny další články v rámci tohoto projektu. Na závěr shrnutí přidávám i odkaz na článek Konečně pořádná výzva ! kde jsou i kompletní pravidla a hlavně celý příběh. To by myslím pro připomenutí stačilo.

Po splnění první výzvy je na čase se posunout dále a opět jsem tedy vyzval svoji ženu ať zaloví ve sklenici. U prvního losu mě až sevřelo u srdce, neboť první vylosovaný revír je vzdálený přes 150 km, snad se i modlím ať je ten druhý alespoň o polovinu blíže. 

Modlitby vyslyšeny!! Druhý revír je takřka moje domovská voda s dojezdem do 30 minut.

Jak jsem již nakousl v úvodu tak nový středobod mého zájmu je řeka a tu já rád. Velkou část v okolí svého bydliště mám již prochytanou a kaprů jsem na této vodě dostal na podložku již mrak, to bude hračka. Chyba lávky kámo! 

Jako první jsem zahájil průzkum na leteckých snímcích v rámci mapových portálů. Našel si místa s potenc cejnovými pásmy a delšími na první pohled hlubšími úseky. Jako další jsem podnikl celodenní výlet a úsek přesahující 10 km si prošel. Nyní mám v hlavě pár horkých míst a můžeme jít na to.

Tento revír, i přes to, že jde o řeku, jsem nazval “Nádražní” neboť hned první horké místo je řekněme v sousedství železniční tratě a zastávky.

Prostě první co mě napadlo když jsem poprvé vyrazil zkusit štěstí. Našel jsem si luxusní vracák s hloubkou přes metr hned kousek od jezu. První výprava byla v srpnu a tohle místo mělo být terno.

Vracák je pro ryby jako spižírna a ještě kousek od jezu, tudíž i celkem dost kyslíku. Místo možná dobré, ale rybu mi bohužel nedalo. Ještě téhož roku jsem zkusil ještě jeden úsek a to přesně na opačném konci revíru, tam jsem již záběr udělal, ale šlo pouze o jelce kolem 50 cm, ryba krásná, ale ne cílová. Pokus číslo tři se konal letos zjara a já opět testoval vracák a opět vyhořel, nebo spíš opět pouze jelec, mám já na ně, ale štěstí.

Celý tento úsek mi leží v hlavě a já přemýšlím jak se dostat na kapra. Na začátku léta jsem opět část úseku navštívil, tentokrát na vláčku a celou dobu co jsem úsek procházel jsem měl uši i oči na stopkách. Stačí jen jediný stín, jediný výskok, jen se mi ukázat, opět však nic, úplně mrtvo.

Padlo rozhodnutí, pojedu nyní na revír každý den a každý den zkusím jiný úsek.

Budu lovit na feeder, method feeder a plavanou. Budu sledovat vodu a okolí, budu se učit a až je najdu tak se vrátím a neodejdu do doby než zdolám jednoho z místních mohykánů, jen doufám, že tu nějaký plave.

Dnes jsem se vydal zhruba 700 m pod jez s vracákem. Původně jsem chtěl na jeden starý mlýnský náhon, ale nakonec jsem se rozhodl pro úsek za hranicí proudu kde se řeka ještě celkem hýbe, ale zároveň již značně zpomaluje. Rozhoduji se tedy pro aktivní lov na feeder a druhý prut zkusím meethod feeder. Na method dávám bílou neutrálku, trochu zatraktivním GOO a posílám tak 40 m pod svůj břeh na hranu koryta. Feeder letí na druhou stranu do vykouslého břehu mimo proud, na feeder dávám pouze červy a před samotným ostrým náhozem posílám tři krmítka v rámci aktivace.

Method budu točit po 30 minutách a feeder dle záběrů.

Zároveň chci ztrávit u vody minimálně 4 hod a sledovat vodu.

Tedy jestli na to bude čas neboť feeder je aktivní okamžitě. První záběr přichází během pár vteřin a  já během chvilky zdolávám pěknou plotičku, následně perlínek a opět plotice a takto záběr za záběrem. Když se po více než hodině sorta ryb nemění, zkouším feeder poslat na původní místo method prutu a ten při již třetím kole nahodit na koryto. Method tedy zatím mlčí, ale zato feeder jede i bez předkrmení. Nové místo je plné nových ryb a já zdolávám oukleje od 7cm po 19cm.

I tohle mě přestává po nějaké době bavit a zkouším chytat proti proudu. Změna místa opět přináší zpět plotice všech velikostí a tvarů. Chvilku již přemýšlím zda feeder nesbalit a více se nevěnovat čtení vody, ale hlad je hlad a já stále doufám, že chytnu i něco většího co mi dá body do Master Class Duelu, ale změna se nekoná. Jediné co se mi daří je řádně prochytat úsek zhruba 50m nad místem kde sedím a až 70m pod. Postupně jsem vějířovitě proházel každý kousek vody a to jak methodem tak klasickým feederem, který valí jak blázen i bez předkrmení. Method mi dnes žádnou rybu nedal zato feeder desítky. Vše pouze drobotina, kapra jsem však nikde nezahlédl ani koutkem oka. Sem tam se kolem břehu mihl jelec, někde menší bílá ryba, občas něco někde zalovilo, kapr však nikde.

Ani nevím jak dnešní lov zhodnotit, užil jsem si opravdu krásný slunný den na rybách. Nikde nikdo, jen já a voda. Sledoval jsem krásný úsek řeky, viděl nespočet krás od ledňáčků po vážky a motýly.

Na druhou stranu jsem ale z feederu unavený až vyčerpaný. 

Zítra mě čeká nový úsek tak o 200 m výše proti proudu, jdu na místo kde začíná opravdová divočina. Již nyní vím, že zítra zůstává feeder doma a nahradí ho dalekohled. Držte palce a já budu doufat, že přijde den “D”

Stejně jako vždy budu rád za vaše postřehy a názory. Pokud se vám mé příspěvky líbí pošlete je dále, sdílejte na sociálních sítích, prostě vše co vás napadne a já se zatím budu těšit u dalšího článku.

Za carpblogger.cz

Michal Jakoubek

Sledujte nás na sociálních sítích