Ohlédnutí za závody Big Carp CUP 2020

O čem je vůbec ta naše rybařina?

O množství úlovků a nebo jejich velikosti?

O pobytu v přírodě a splynutí s ní?

O přátelství a poznávání nových lidí?

Kolik otázek tu lze ještě předložit?

Stejně jako v jakémkoli jiném koníčku a nebo jen životním směru bude odpověď subjektivní, stejně jako pocity s ní spojené.

Každý z nás má jiné hodnoty, jiné cíle, jiný názor.

Pro někoho je vrchol polemiky už jen zhodnocení a posouzení názoru, ale i to je subjektivní.

Proto nechám posouzení tohoto článku a nebo spíše jeho obsahu jako závodu samotného jen na vás. Já sám jsem měl zpočátku názor a hodnocení rozporuplné, nyní s odstupem času jsem si samozřejmě s ohledem na svou povahu vybral a do paměti vryl jen to dobré.

Jak již většina z vás ví, pravidelně každý rok se účastním jarních závodů Big Carp CUP v Kamenici, pro upřesnění pravidelně od druhého ročníku, první mi bohužel unikl a narušuje mi mojí psychiku i závodní šňůru (možná zkusím Lukáše přemluvit zda by pro mě nezopakoval první ročník a dal klid mé duši). Každopádně letos je vše trochu jinak! Na začátku roku přišla informace, že se letošní závody přesouvají až na září a upřímně jsem si do poslední chvíle nebyl jist zda vůbec proběhnou, myslím, že nemusím nikomu popisovat aktuální situaci ohledně koranoviru a různých přibývajících a vracejících se opatření. Nakonec však vše dobře dopadlo a my se nyní můžeme společně podívat jak to celé probíhalo.

Do startu závodu již zbývá pouze týden a já ne a ne si urvat chvilku sám pro sebe. Potřebuji projít vše potřebné v rámci výbavy a určitě doplnit nějakou bižuterii a možná i krmení. Týden byla moje minimální komfortní hranice pro přípravu, pokud nyní o víkendu neobjednám vše potřebné, určitě mi to nestihne přijít včas. Jenže snadno se plánuje, ale už hůře dodržuje, v práci to aktuálně stojí za to a já se vždy dostanu domů až večer. Nakonec až během neděle se mi daří vše projít a ještě večer objednat, tedy s menším zádrhelem doručením až ve čtvrtek, opět tedy na krev.

Do závodu se krátí den za dnem a já držím stejný trend co minulý týden, každý den si plánuji, že dnes to stihnu, dnes vše připravím, dnes si sednu na strategii a takto každé “dnes” přechází na den další a další.

Dokonce už v jednu chvíli přemýšlím o obětování startovného a o tom, že se na závody vykašlu, nakonec zasahuje manželka s tím, že prostě pojedu, nejspíš se bála toho kdyby ne, musela by to pak neustále poslouchat 😁. Poslouchat, neposlouchat, zná mě a taky ví jak potřebuji dělat věci co mě baví, věci které člověka drží nad vodou a dokážou alespoň z části vykompenzovat třeba i tu práci kde trávím většinu svého času.

A přesně takto to běží již zmiňovaný čas, dvakrát se otočíte a najednou je tu čtvrtek, závody za rohem a já jdu konečně na přípravy a nebo spíše teprve?

Dnes zároveň dorazil i zmiňovaný balík a já mohu konečně doplnit zásoby, nakonec krmení nebylo potřeba žádné, ale i tak jsem něco málo vzal. Když říkám něco málo tak opravdu málo, chci zkusit plovoucí umělé nástrahy od Kordy, konkrétně Dumbell Pop-Up Fruity Squid Pink. Dále jsem vzal neutrálky od CC Moore Pacific Tuna a již dlouho uvažuji o Goo opět od Kordy, takže jsem doplnil Goo Smoke Spicy Squid. Pak už jen nějaká bižu jako obratlíky, PVA a mrak olov.

Celý čtvrteční večer tedy probalím a do toho běhám k plotně a míchám partikl, stejně jako vždy vařím osvědčený mix, jen tentokrát vynechávám tygřák a řepku, řepku proto, že ji prostě nemám a nestihl jsem zajistit a tygřák protože mi do rovnice aktuálně vůbec nezapadá.

 Je už takřka půlnoc kdy mohu říci, že je hotovo, nezbývá než se těšit na zítřejší den

Máme tu pátek, den “D”.

Začátek akce je plánovaný na 15 hod a začne losováním míst, následně ostrý start je v 16 hod. Můj plán je dorazit tak na 14:30 a mít čas se lehce rozkoukat. Tyhle závody jsou úplně v jiném složení než obvykle, z týmu jenž jezdí standardně jsem zůstal jen já a pak ještě jeden tým a pak jeden, který byl loni poprvé. Trochu mě tato změna mrzí, na kluky jsem se celkem těšil, setkání po roce, určitá tradice a tak, na druhou stranu je to nová výzva. Tentokrát půjde více o závodění, potkám nové lidi a přijdou nové zážitky.

Stejně jako loni jsem včera večer připravil on-line přenos  v sekci ON-LINE, ještě doladím pár detailů a je připraveno, tentokrát jsem se rozhodl pro pár změn, tak uvidíme. 

Věci už mám takřka v autě a začíná se dostavovat nervozita, přemýšlím nad tím kdo už tam bude, kdo vůbec tam bude, jaké vylosuji místo, bude dobré a nebo naopak, nebude moc blízko občerstvení, nebude moc daleko od WC, budou ryby aktivní, vyjde předpověď? Otázek je milion a člověk má tendenci je všechny řešit, každé potencionální místo hodnotím ze všech možných aspektů a v hlavě si ke každému výsledku tvořím různé strategie pro různé případy. Nevím jak to mají ostatní, ale já musím být připraven na všechny proměnné, pak teprve mám klid a věci pod kontrolou. Takto mi utekl i zbytek času a já už sedím v autě a blížím se k rybníku. Počasí je dnes opravdu vydařené, jen je otázkou zda je vhodné pro nás a nebo pro ryby, já se obávám, že pouze pro nás.

Počasí se už poslední týden nijak nemění, noci už začínají běžně atakovat 10°C a méně a přes den stále překračují dvacítku, tento víkend se dokonce ještě více oteplí. Obávám se, že pro ryby toto ideální není, většina jich bude ve sloupci a budou se držet nad středem rybníka kde je i největší hloubka, během noci najedou do krajů, ale obecně bude aktivita malá.

S ohledem na to, že chytám sám a chci mít klid a přístup k WC atd je ideální pláž, místo č.9 až 11, ale tam bych to viděl spíše na jaře. S ohledem na ryby místo č.1 až 3, hloubka, klidová zóna, největší část vodní plochy, ale kolem těchto míst je největší kumulace lidí a návštěv, na WC je to nejdál což je opravdu problém, když jsem sám. 

Místo č.4 až 7 je nyní úplně mimo, záleží na sousedících týmech a přesném nahazovaní, loni jsem měl místo č.4 a ten z vás kdo neví jak se mi podařilo se umístit a proč zjistí ZDE.

Další místo, které stojí za řeč je osmička, malá zátočina, porostlé břehy, klidová zóna a přítok, ale je to jen pár metrů od občerstvení a to je pro mě peklo. Neustálý hlahol, alkoholem opojení kolegové atd.

No uvidíme, asi bych raději pláž a trochu zamakat, na místě deset jsem byl před dvěma lety a celkem se mi dařilo, jenže bylo jaro a teď ty ryby tam nemají důvod zajíždět, maximálně, že tam vedou jejich trasy.

Po příjezdu a přivítání je většina obav z nových lidí pryč, stejně jako vždy tu panuje přátelská nálada a jen mizivé procento lidí přijelo bojovat striktním způsobem. Sedím a sleduji nově příchozí a po očku stále studuji vodu, nic se neděje, žádná aktivita až najednou u břehu někde před pětkou nebo čtyřkou vyskočí kapr, že by přeci jen. Byl bych rád kdybych se pletl a ryby byly opravdu aktivní. Z přemýšlení mě vytrhl až Lukáš s losováním, upřímně jsem moc nevnímal a netuším kdo už si co vytáhl, možná už tam není ani jedno z míst, které bych preferoval.

Zalovím v nádobě a přemýšlím jak dlouho losovat, až člověk ucítí něco, nějaký signál, vše je jen o losu a nebo není, nakonec první pouzdro, kterého jsem se dotkl a zůstalo mi v dlani i vyndavám. Musím se smát, ještě před chvilkou jsem vtipkoval, že pokud někdo vytáhne pláž a nebude tam chtít kvůli šílené štrece pro pivo, že si místo klidně vyměním. Teď vím, že nemusím, historie se opakuje, mám místo číslo deset, stejně jako před dvěma lety. Jsem rád a zároveň mám obavy.

Jak tohle dopadne?

Vzhledem k tomu, že jsme chvilku čekali na opozdilce a taky díky tomu, že mi něco málo zabral transport na místo nemám úplně dvakrát moc času na přípravu, aktuálně je 15:30 a za půl hodiny je start. Nikdo nechce mít pruty na břehu po signálu a proto teď začíná ten správný boj, opravdový sprint.

Vše rychle vyndat z vozu, postavit brolly, umístit veškerou bagáž, rozložit spaní, připravit krmení, připravit pruty, připravit montáže a pár vteřin po zahájení již šponuji vlasec a posílám druhý prut, uff.

Takto rychle jsem snad zázemí nikdy nepřipravil, vše už jedu automaticky, možná lehce strojově, ale stihl jsem v rekordním čase, na tohle je adrenalin dobrý. Určitě někoho z vás napadne proč napřed nenahodím a nezajistím lov a následně teprve tábor. Takto bohužel funguji a musím mít vše tip ťop, je to můj systém a můj řád, který mám v hlavě. Prostě magor.

Každopádně vraťme se k závodu, oba pruty jsem umístil k druhému břehu kde vím, že se ryby zdržují, jeden těsně pod břeh kde je hloubka ani ne metr a druhý kousek pod hranu kde jsou dva metry, tvar dna připomíná něco jako koryto.

Druhý břeh je vzdálený cca 40-50 m a nahazování je zde celkem jednoduché, až tedy na přesnost, montáž musí padnout ideálně 50-75 cm od břehu, druhá do koryta už je primitivní, ale ta ke břehu je hodně na krev. 

A cože jsem dal pod háček? Ze zkušeností vím, že tu fungují dipované a nebo jinak atraktivní nástrahy, lovil jsem tu ryby jak ze dna, tak na pop-up, ale v průměru mám nejvíce na panáčka. Na jeden prut tedy posílám nadipovaný Pacific Tuna a na druhý Equinox naložený v Hot Chorizu se žlutou plovkou ořezanou na velikost a tvar zrnka kukuřice.

K oběma montážím umisťuji pár raket partiklu a jdu sledovat vodu.

Na to, že je dnes teplotně mírnější den to celkem praží, ze sestavy na dno nemám moc dobrý pocit a vrací se mi mé tušení o tom jak složité bude dostat se na rybu. Sestavy jsou ve vodě již hodinu a já začínám připravovat montáž Chod Rig. 

Zkusím jedem prut udržet pod břehem a druhý budu po hodině, hodině a půl přehazovat a hledat. Chod je na toto dobrý, pokud něco pojede kolem tak může být efektivní, tato metoda spíše útočí na zvědavost než žaludek kapra.

No uvidíme, dávám tomu tak hodinu a jde tam.

Zatím v mezičase přispívám na on-line a odpovídám na množství zpráv, které mi chodí. Musím uznat, že mě podpora, jenž mi chodí ze všech stran, překvapila možná i dojala.

Až v tuto chvíli vidím kolik lidí sleduje mé stránky, Facebook a nebo Instagram, dokonce mě i někteří z vás přišli podpořit osobně a toho si opravdu vážím. 

Myslím, že tohle je právě to palivo co člověk potřebuje aby jel dál, teď vím, že to co dělám má svůj význam a motivuje mě to k tomu abych ještě přidal a dal do toho vše.

Vím, že jsem s těma odbočkama šílenej, ale tohle si svůj prostor zaslouží.

Montáže jsou již ve vodě dvě hodiny a celý rybník mlčí, nikde žádná akce.

Já měním na levém prutu montáž za čerstvou a na druhý jde Chod Rig se žlutou plovkou jak jinak než od CC Moore. Takto bičuju vodu až do tmy a stále není na břehu jediná ryba.

Využívám prostor mezi krmením a přehazováním a seznamuji se s kolegy kolem sebe. Na místě č.9 poznávám fajn kluky z týmu Dumist, na ryby sem jezdí často a dokonce i podobné závody pořádají. Sice je pro mě místo č.9 brána k rybám a zkušený tým mi to může celkem zavařit, ale co, je to primárně zábava a člověk málokdy narazí na lidi se kterými si rozumí.

Z druhé strany na místě č.11 potkávám starého kamaráda se kterým jsem se neviděl již pěkných pár let, někdy člověk potká přátele nové, někdy pouze opráší časy zapomenuté.

Po mé pravici sedí tým Baitology a opět zkušení matadoři.

Venku už je tma jako v pytli a zrovna když přemýšlím nad tím jak využít noci, přišla zpráva o první rybě, první bodovaná ryba závodu na místě č.3. Nevím přesně kdy se chytla, informace k nám tečou jen tak sporadicky, ale mělo by jít o amura kolem 7 kg. Jsem si jist, že noc dnes vše ukáže, dny tu budou kruté, ale noci rozhodnou.

Moje motivace stoupá s hladinou stresu. Při závodech kde rozhoduje každá ryba, každý gram, při závodech kde je to opravdu jen o minimu záběru je každý chycený bod cítit několikrát tolik.

Člověk pak vše sazí na jediný čistý zásah.

Dnes bude těžká noc, na závodech nikdy moc nespím, ale tady jde o vše, nesmím zaváhat. K mému překvapení se však moc neděje, nic až na pomalý padák před čtvrtou ráno. Již od první chvíle vím kdo je mým sokem. Jestli je něco co opravdu nemám rád tak tyhle ještěrčí ryby.

Z jednoho pohledu mě tato ryba fascinuje, je nádherná, má svou významnou stopu v evoluci a je tu věky, z druhé strany jesetery jako rybář nesnáším. Chci prostě kapra, možná amura, ale ne tohle. Jeseteři jsou nenažraný všepožírající popelnice, pokud najdou vaše místo, dokud je co žrát neodjedou a úplně vytlačí ostatní ryby. To při lovu kapra není ideální.

Jeseter, kterého mám na prutu patří k větší váhové kategorii, boj je opravdu ukázkový a mám co dělat. Rybě nedávám ani kousek vlasce zadarmo a většinu výpadů nechávám na vlasci a prutu, který je ohnutý jak luk až k zápěstí, jen když jde do jízdy v přímém směru povoluji lehce brzdu.

Souboj trvá pěkných pár minut než nakonec ryba končí v podběráku. Už nyní vidím, že má dost přes metr a při pokládání na podložku i něco váží, možná něco kolem 20 kg.

Moje podložka má něco lehce přes metr a stejně mu o nějakých 30-40 cm nestačí.

Druhý souboj začíná na břehu kde vůbec nechce spolupracovat a já ne a ne ho zbavit háčku.

Chodí mi od něj facka za fackou až jsem celý mokrý.

Nakonec se daří a on opět odjíždí do svého živlu.

Vracím montáž na své místo s čerstvou nástrahou a jdu zkusit spát.

Kapr nebo jeseter, tenhle boj mi napumpoval do žil tolik adrenalinu, že mi trvá snad hodinu než zaberu. Zbytek noci je víceméně v polospánku, každý můj smysl se soustředí na detekci ryb a ty  skáčou snad všude. Nakonec to chvilku po svítání vzdávám a jdu připravit strategii na dnešní den.

I dnes budu zkoušet hledat ryby Chodem a druhý prut nechám pod břehem. Chod opět vždy po hodině posunu na nové místo a druhý dle aktivity.

Vedro začíná nabírat na intenzitě a to je teprve ráno.

Kluci na místě číslo devět mě ráno trochu vyděsili záběrem, ale nakonec také jeseter a možná dokonce ten samý co jsem ho ulovil k ránu, oni mě tedy vlastně vyděsili dvakrát, ale i druhá ryba pro můj klid a bohužel jejich smůlu byla opět paryba.

Konečně se k nám dostali i další informace o stavu závodů. Nakonec se během noci ulovily další dvě bodované ryby. Jedna a zatím ta největší je na místě č.8 a kluci na trojce už mají dvě bodované. Musím začít něco dělat, takto to dál nejde.

Namísto Choda připravuji Zig neboť většina ryb se aktuálně pohybuje sloupcem, po levé straně týmu z místa č.9 se dějí úplné orgie. Kapři jezdí nahoru a dolů a kompletně promíchávají vrstvy vody.

Ze zvědavosti a pro jistotu jsem proházel celý svůj sektor Deeprem a kompletně zmapoval dno. Strukturu a hrany tu znám, ale chtěl jsem si být jistý s přesnou hloubkou kvůli Zigu. Přeci jen jsem tu byl naposledy před dvěma lety a dno mapoval pouze markrem. Nakonec se ukazuje, že zmapováno jsem měl skvěle. Na Chodu dnes zkouším oranžovou barvu a k tomu pro zatraktivnění zmiňované Goo, někdy i takto nepatrná změna může přinést ovoce. Musím uznat, že mě tento atraktor opravdu nadchl, libí se mi jak pracuje, jak drží na nástraze a jak nádherně voní. Už nyní vím, že koupím všechny ostatní příchuti.

Na druhý prut jsem připravil Zig o délce 1,6 m a budu chytat v rovných dvou metrech nad korytem. Na vlas použiji vzplývavou pěnu od Taska, velikost cca 15 mm, je přesně půl na půl žlutočerná. Žlutou navrch pro ryby jenž pojedou těsně pod hladinou a černá zespodu, tam je to jedno neboť se díky kontrastu jiná barva stejně tváří jako černá. Opět pomatláno Goo.

Bohužel matlat můžu jako vzteklý, ale ovoce žádné, na celém revíru je úplně mrtvo.

Během odpoledne opět měním strategii a zkouším přitvrdit. Rozhoduji se pro přesné cykly, nahazovat budu vždy po 90 minutách a stejně tak krmit. Na oba pruty motám nové návazce z jemnějších materiálů přesně na míru k plánovaným nástrahám. Na jeden prut chci umístit neutrálku Pacific Tuna a na druhý vrátím Hot Chorizo a doplním Floaterem v oleji. Do partiklu přidávám ovesné vločky, lososový olej a methodmix. Tato vnadící bomba prostoupí celým sloupcem a ponese výraznou stopu i napříč vodou.

Nakonec však strategie s neutrálně vyváženým boilie padá neboť plave jako blázen, super. Beru tedy neutrálku a půlku klasického boilie, tohle už je lepší, řádně vykoupat v dipu stejné příchuti, přidat PVA a může letět do vody. Levý prut tedy Pacific a pravý Equinox s úpravou Hot Chorizo. Ještě zkusím k levému jen partikl a k pravému Equinox, vždy jen jednu dvě hrsti 15 mm boilie. Aby to nebylo celé málo, vyměřuji přesně dle náhozů místo pro krmení i montáže. Po většinou když chci chytat na přesno, používám Distance Sticks a přesně odměřuji, úspěch na sebe obvykle nedá dlouho čekat. Montáže tedy odladěny, vlasec označen a zaklipován a vše lítá tak 50-70 cm od břehu, když se nepovede tak stáhnu a znovu. Krmení opět přesně na montáž a tak dvě rakety na hranu, ať najdou ryby jak bodově na hraně, tak z koryta. To to vše startuji něco po šesté odpolední a hodlám držet až do závěru.

Je přesně 19:30 hod a já měním montáže a dokrmuju, vše jsem stihl krásně ještě za světla, horší už to bude v noci. Beru něco málo k jídlu a přesouvám se za kluky na jedenáctku. Nestíhám se však ani uvelebit v křesle když vybíhám k prutům. Už z dálky vidím své zelené diody jak stále svítí, při pohledu na špičky je jasno, levý prut je jak luk a brzda navijáku si po krůčkách pocvakává, tohle miluju, tyhle záběry jsou bomba.

Beru prut do ruky a ihned vím, že je to kapr. Tuším, že to není žádný obr, ale po takové době je to skvělý pocit. Kapra po pár výpadech bezpečně podebírám a odhaduji mu tak 6 kg, nic moc, ale bodovaný je a sune mě na třetí místo. Když však kapra zvedám, mám pocit, že je těžší, sedm, možná sedm a půl kila, nic moc rozdíl, ale každé kilo je dobré. Při vážení se nakonec ukazuje váha 7,2 kg. Škoda jen, že nemůžu pustit do světa historku z této pasáže, ne všichni by mohli brát s humorem. Pokud však čtou tento článek kluci z devítky anebo jedenáctky, myslím, že se opět nemohou přestát smát.

Ryba zvážena, propuštěna zpět a já vracím vše zpět na své místo.

Je chvilku po 22hod a já se postupně sunu do spacáku, nestihnu se ani otočit na lehátku když se opět rozsvítí můj levý signalizátor. Startuji opět k prutům a sleduji pomalý padák, lehce došponuji a indikátor padá dále, zvedám prut a nic. Kontakt jsem neměl ani na vteřinu a jediné co zjišťuji je vyražené olovo. Bohužel i tohle se stává a patří k rybařině. Ryba pravděpodobně po kontaktu s háčkem vyrazila olovo a zároveň byla tak špatně chycena, že s olovem se zbavila obratem i háčku, následný padák už je jen montáž, která se bez olova neudržela na hraně pod břehem a sjížděla dolu do koryta směrem ke mě.

Vyměnil jsem tedy nástrahu za novou, dokrmil a jdu spát.

Dnes už od setmění jsou ryby najety přímo před místem č.11, trochu se začínám obávat. Na jednu stranu je fajn, že jezdí přes mé loviště, na druhou se zdržují před klukama a ty moc dobře vědí co s nimi.

Ráno se opět budím chvilku po svítání a měním montáže, během noci jsem měl ještě pár popotahu a nyní když měním nástrahy stahuji komplet zamotanou montáž. Vše co se děje je pouze na levý prut a proto strategie pro dnešní den je čistá a jednostranná. Oba pruty jdou se stejnou montáží pod břeh, oba zakrmím stejně a uvidíme co to přinese. Z dumání mě vyruší přijíždějící auto k místu č.11, mé obavy se vyplnily, „vážení“.

Kluci na jedenáctce dali večer kapra a pro mou smůlu většího, kapr přes osm kilo je posouvá na pozici číslo tři a mě na místo čtvrté. Tohle jsem tu už jednou zažil, stejný průběh. Snad neskončím ze stejného lovného místa na stejném místě v pořadí jako před dvěma lety? V tu chvíli jsem ještě přidal na svém odhodlání. Připravuji několik montáží na střídání, snažím se nahazovat ještě přesněji a nyní mám na obou prutech kombinaci neutrálky a klasického boilie na dno, stále Pacific Tuna.

Blíží se desátá hodina a venku začíná inferno, sedím v brolly a chystám další montáže, když mi najednou vyráží opět levý prut. Rychle přiskakuji a ihned vím, že je to kapr, váhově stejný možná lehce větší než včera, ale to se nyní blbě odhaduje. Ryba se pokouší o několik zběsilých výpadů a nakonec se mi podaří ji přitáhnout ke břehu, bohužel kombinace únavy a stresu z nedostatku spánku a do toho enormní nával adrenalinu mi zřejmě nedovalili zapojit zdravý rozum a včas reagovat. Rybu jsem ve stresu bral tak zprudka, že jsem ji kousek před podběrákem ztratil a s rybou i své druhé místo v závodě.

V tu chvíli jsem přesně věděl co jsem podělal, jsem zničený, smutný, zklamaný, zahodil jsem šanci, nejspíš jedinou. Sedám na lehátko a snažím se nepodlehnout zklamání, ještě tu přeci nějaká šance je. Nejspíš si to jen namlouvám, vím, že nyní začne opravdová výheň a s rybami je utrum. Možná jsem zničený, ale bojuji dál. Stále pravidelně měním nástrahy a krmím. Do konce závodu nyní zbývají tři hodiny a já už jedu jen ze setrvačnosti když přichází další padák, opět rychle zvedám prut a opět bez kontaktu z rybou, tohle je propadák, je to deprimující.

Vůbec netuším proč, možná jde o místo kde chytám, je pravda, že když chytám takto v břehu i jinde tak už se mi něco podobného přihodilo i tam. Netuším, tentokrát byl záběr na druhý prut. Jak jsem již zmínil, závěr závodu se už blíží a prakticky všechny ryby jsou na hladině, už nevěřím v žádný zvrat a pomalu balím své věci a rovnám do auta. Kluci na místě č.9 ještě zkouší lov z hladiny a hážou rohlík a chleba přímo mezi ryby od deseti do patnácti kil.

Musím uznat, že i jako divákovi mi buší srdce jak o závod, nádherná podívaná, ryby však nejeví zájem a po pár minutách je ukončen závod. Jsem zklamaný a unavený, doufal jsem určitě v lepší průběh i výsledek, ale na druhou stranu jsem i rád. Něco jsem zažil, někde byl, každá další zkušenost nás vždy posune o kus dál, je jen na nás jak to uchopíme.

Sedám tedy znovu do vozu a jedu na vyhodnocení.

A jak tedy vypadá konečná sumarizace?

Pouze čtyři týmy si sáhly na bodovanou rybu.

Na místě čtvrtém s jednou rybou a 7,2 Kg skončil tým Carpblogger, tedy já.

Na třetím místě s 8,15 kg tým Baitology z místa č.11.

Druhé místo obsadil tým Black Carp Fishing Team s rybou 11,80 kg a ulovena byla na místě č.8.

No a první místo zůstalo klukům na lovném místě č.3, týmu Joši, celkově nachytali 28,95 kg a prvenství měli po celou dobu pod kontrolou.

Závod je tedy za námi a mě nezbývá než se těšit na příští ročník, doufám, že jak los tak okolnosti mi zajistí lepší umístění a kdyby no tak co.

Jak jsem psal již dříve, někde jsem byl, něco zažil, potkal nové kamarády, potkal staré kamarády a zjistil, že mé články a směr který si držím vás baví a fandíte mi. 

Co víc si přát, snad jen ještě více příznivců.

Samozřejmě jako vždy budu rád za vaše postřehy a názory. Pokud se vám mé příspěvky líbí pošlete je dál, sdílejte na sociálních sítích, prostě vše co vás napadne a já se zatím budu těšit u dalšího článku.

Za carpblogger.cz

Michal Jakoubek

Sledujte nás na sociálních sítích