Každý večer ulehám s jedinou myšlenkou, co udělat jinak? 

Jakou nástrahu použiji?

Jaký návazec?

Kolik krmení?

Jaké místo? Jaké místo?

Je úsek, který jsem si zvolil na posledních pár vycházek ten pravý?

Začínám pochybovat a to jak o sobě tak o celé taktice.

Vím, že úsek kde lovím je již mnoho let nezarybňován, ale kapr je přeci v každé kaluži. Je na místech kde nikdy vysazen nebyl a dokonce i na místech kam ho nemohla zanést ani voda.

I přes fakt, že tento úsek se neobhospodařuje tak minimálně pár kaprů vždy přeci přijde s velkou vodou. Nebo snad ne? Vážně už nevím a jsem unaven. Co udělám zítra, pozítří a další dny jinak?

Již během usínání jsem se rozhodl pro změnu místa a přesně tak nyní i konám. Ráno, při cestě k řece, projíždím úsekem kde jsem lovil posledních pár dní a pokračuji dále.

Když dorážím na další část, jenž je níže po proudu, nechávám věci ve voze a jen procházím menší úsek, procházím a sleduji každý pohyb. 

Nic, nikde nic.

Dále po proudu se již k toku tak snadno nedostanu, ale tady mi to nesedí. Co však druhá strana?

Vlevo vidím celkem dost keřů a docela pěknou zatáčku. 

Rozhodnuto, opět sedám do vozu a vracím se část cesty zpět. V jedné vesnici přejíždím přes řeku a po chvíli si to již štráduji po polňačce někam do neznáma.

Podle mapy jsem aktuálně někde v místě, které jsem viděl, tok je vzdálen tak 500 m přes celkem odrostlou louku. Naštěstí již posledních pár výprav vozím i transportní vozík takže hurá na ně.

Obchůzka

Po strastiplné cestě přerostlou trávou dorážím na vybraný úsek. Tato část řeky je celkem zarostlá a to jak stromy tak množstvím keřů a snad 1,5 m vysokou trávou. Místo v zatáčce je však takřka holé, tohle dokáže velká voda, myslím, že přesně ta mi tento flek připravila. Stejně jako včera zkouším opět rohlík ihned po příchodu, zde však zůstává bez povšimnutí. Nechávám věci věcmi a vyrážím na průzkum, místo je sice dobré, ale já chci mít přesto jistotu, že je to pravé. Napřed zkouším džungli proti proudu, kopřivy a jiné rostliny mám takřka až k obličeji, ale statečně se prodírám dál. Jediné co však nacházím jsou pouze nepřístupná místa. Vracím se tedy zpět a naopak se vydávám po proudu. Zhruba 300 m pod místem kde mám věci, nacházím menší vracák, ale působí na mě velice mělce. Chvilku vodu pozoruji, ale vidím jen jelce a oukleje. Postupuji tedy dále do míst kde se řeka rozděluje. Tady je to již zajímavější a já sleduji jak se v místě oddělení od toku celkem kalí voda. Tenhle flek si nechávám v záloze a postupuji dále. Nyní jsme v části kde řeka dává jasně najevo, že se blíží nadjezí. Procházím několik dalších zajímavých míst včetně menší zátoky. Toto místo je určitě TOP, stojím nehnutě na břehu a sleduji vodu přímo pod mým břehem. Po chvilce začnou stoupat k hladině bublinky a s nimi i hnědý zákal a o metr vedle to samé a hned vedle další a další.

Zákal od krmení

Zrovna jsem narazil na hejno krmících se ryb, jediná smůla je však to, že tohle podle velikosti zákalu a bublinek rozhodně nejsou kapři. Zjištění bolestivé, ale přesto krásná podívaná.

Zjišťuji, že jsem tak zabrán do průzkumu, že jsem pryč již 45 min a zároveň jsem celkem daleko od věcí. Budu teď předpokládat, že tam stále jsou. Sice jsme v zemi nikoho, ale náhoda je blbec.

Strategie

Na místě nacházím vše tak jak jsem nechal a i přes fakt, že níže možná ryby jsou, zůstávám. Stejně jako včera připravuj Multi Rig a ztužený kombinovaný návazec.

Na Multi Rig dnes dávám tygří ořech a několik jich drtím i do PVA. Tento prut posílám lehce po proudu, ale pouze nějakých 5 m. Tok je tu velmi zúžen a to díky táhlým keřům, jenž rostou jak na hraně břehu tak přímo z vody. Přesně to je důvod proč zůstávám. Ryby tu nemají moc možností kudy projet a zároveň jsou keře jejich ideálním útočištěm.

Řeka plná keřů

Na kombinovaný návazec dnes dávám žlutou ovocnou plovku, sázím na barvu, jenž je v přírodě celkem běžná. Stejně jako včera přidávám pár koulí Pacific Tuna a malé PVA pro ochranu háčku.

Hinged Stiff Rig

Tento prut letí proti proudu až za keře pod menší vrbu.

Pasti jsou tedy na místech a já jdu čekat a relaxovat. Musím uznat, že místo ve skrytu stromů je skvělé. Za posledních pár dní už mám sluníčka celkem dost, je to tedy vítaná změna. Stejně jako každý den, na úsecích výše, prolétají tu ledňáčci a o strakapoudy zde také není nouze. Jediné co mi tu schází je jakákoli rybí aktivita. 

Vymodlený záběr

Již mám za sebou zhruba hodinu a půl lovu. Celou tu dobu sedím úplně bez hnutí a snažím se splynout s terénem. Přeci jen si chytám takřka pod nohama. Zrovna začínám uvažovat zda jsem zvolil správné místo pro montážekdyž spustí Delkim na mém pravém prutu. Pohotově startuji a již držím zmítající se prut v rukou. Tenhle tah znám a srdce mi poskočí radostí, nezaměnitelné rodeo od kapra. Vím, že to není žádný obr, ale bojuje dokonale. Několikrát si bere přes brzdu a lítá od překážky k překážce, bohužel pro něj už tuhle hru dobře znám a nikam ho nepouštím. Po pár okamžicích končí jeho snažení v síťce podběráku. Konečně je to tam. Mám radost jak malej kluk. No jenže taky problém. Vím, že je to ostuda, ale nemám připravenou podložku, vodu, nic.

Riskuji tedy a nechávám rybu pouze v podběráku, připravuji rychle plovoucí sak a na nezbytnou dobu umisťuji kapříka do něj. Jak jsem již zmínil, není to žádný obr a jinde bych takovou rybu jen vyháčkoval u břehu. Na tomto místě po tolika výpravách má však hodnotu zlata.

Připravuji tedy podložku a vše potřebné a jdu si kapříka řádně prohlédnout.

Malý kapr z řeky

Na první pohled je znát, že to není žádný macek. Má menší válcovité tělo a je zřejmé, že už tu nějaký ten pátek žije. Ryby na takovéto řece rostou celkem pomalu, tento obr má pouze 1,9 kg, ale jak jsem zmínil, hodnotu zlata.

Splněná mise a nejspíš i sen

Konečně jsem se dočkal, kapr z malé říčky. Z říčky kde je těchto bojovníků jako šafránu. Zde je jasný důkaz, že velikost ryby je irelevantní. Vždy záleží na cestě která k ní vede. Já jsem tu dnes na šesté vycházce celkem a čtvrté v řadě. Chytal jsem na úseku kde ryby nejspíš ani nejsou a určitě se nevysazují. Za těchto podmínek je tato ryba velmi cenná a s ní jde směrem vzhůru i mé sebevědomí. Krátce po puštění kapra zpět, balím věci i přesto, že mám před sebou ještě dvě hodiny lovu. Jsem unavený a myslím, že nemá smysl pokoušet to dále.

Nádražní IV. je ve svém závěru a já se hrdě mohu posunout na další revír, jenž mi bude vylosován, tento tímto uzavírám. 

Když rekapituluji předchozí výpravy jako Nádražní I., Nádražní II., Kapr a víno a samozřejmě tuto, mám pocit naplnění. Zároveň mi však padá kámen ze srdce. Tato voda byla opravdu těžká a já už chtěl prostě pryč. Někdy to tak je, možná až si odpočinu tak se sem ještě vrátím. Pořád je tu několik míst, která stojí za to ještě prozkoumat. Nyní se však loučím a mizím zpět k domovu.

Spokojen

No a když už jsem u toho splnění této výzvy, co pokračování?

Samozřejmě jsem požádal svého Fair Play průvodce výzvou o další dva losy a je to tu.

Tentokrát mě již cestování nemine a mám na výběr ze dvou destinací. První revír je vzdálen 140 km a má ve správě hned 9 podrevírů, druhý je vzdálen 110 km a tvoří ho 4 podrevíry. Myslím, že vím co budu dělat o víkendu.

Stejně jako vždy budu rád za vaše postřehy a názory. Pokud se vám mé příspěvky líbí pošlete je dále, sdílejte na sociálních sítích, prostě vše co vás napadne a já se zatím budu těšit u dalšího článku.

Za carpblogger.cz

Michal Jakoubek

Sledujte nás na sociálních sítích