Starý mlýnský náhon

Leden, může být snad horší měsíc na ulovení vysněného kapra?

Jeden den sněží, další fučí tak, že silničáři nestíhají stahovat sněhové jazyky a hned další mrzne jak když praští. Tahle zima je již pěkná jen za oknem a rozhodně nemá nic společného s příjemným požitkem jenž jsem popisoval v předchozím článku Zahájení sezóny 2021. Každopádně aktuální předpověď mi moc do karet nehraje a celkem mi i ubývají možnosti kam vyrazit.

Každý den když mám chvilku před a nebo po práci tak jedu na kontrolu k řece, to je nyní jediný revír v okolí na kterém ještě nejsou bruslaři.

Jeden den je pod slabým ledem, druhý den je na hladině jen hustý šlem a hned další teče jakoby nic, takto je to den po dni jak na houpačce. 

Co tedy můžu dělat?

Kam vyrazit?

Jak zvýšit své šance?

Proč nemám za barákem Labe a nebo Pálavu?

Stojí mi to vše v tomto počasí a mrazech za to?

Otázek mě samozřejmě v reakci na tyto změny napadá mnohem více, ale zůstaneme při zemi.

I když proč nezačít odpovědmi když už je tu pár dotazů.

Můžu se na to vykašlat a nebo bojovat. Nejsem typ co utíká takže zde mám jasno, slovo je slovo. Slíbil jsem další článek a zde je, odstartoval jsem výzvu v podobě kapra, tak udělám maximum. Tady mám jasno, jdeme dále

První kámen úrazu. Všechny stojáky v rozumné dojezdové vzdálenosti jsou pod ledem a řeka je jak jsem již psal jednou tak a jednou onak, navíc hlásí na víkend teploty kolem -7°C, takže to je pasé. Labe, nějaký písák? Bohužel jsem ještě nestihl vyzvednou povolenku. Pálava, Jihlava nad D6 a nebo Svratka? D5 a nebo D7 když hlásí vítr a -4°C jsou o zdraví a řeky moc potečou. Nakonec vyhrává stará známá “Zapomenutá voda” (opět povinné čtení). Tato voda nikdy nezamrzá a ryby tam jsou nádherný, teoreticky se dá i celkem snadno odhadnou kde budou. Vyrážíme tedy tam.

To už snad ani více nejde 😁

Možná se tedy nebudu věnovat úplně každé otázce, i když tuhle bych určitě rád rozvedl.

Ne, ani trochu. Asi jsem na hlavu, možná prostě rybář (tichý blázni a tak, vždyť to znáte).

Vyrážíme tedy na naši malou zapomenutou vodu. Michal mě má vyzvednou kolem sedmé, máme před sebou tak hodinu jízdy, v tomto počasí není kam chvátat. Když vyrážíme z Vysočiny tak se mi honí hlavou jak je nyní asi na Moravě, tentokrát mělo sněžit i tam a do toho pěkně mrznout, no uvidíme, kapr na sněhu by byl fajn. Prvních pár kilometrů je lehce adrenalinových neboť silnice jsou jak na horách, ale čím dál se vzdalujeme od domova tím je sněhu méně a méně.

Po více něž hodině dorážíme na místo a nestíháme se divit. Zaprvé je všude sníh, to je super, ale zadruhé je všude led a to jsme nečekali. Já tu byl v zimě pouze jednou, ale Michal sem jezdí již léta a toto nepamatuje, takže jediná šance na rybu je pryč. 

Co dál? Zpět k domovu?

Domlouváme tedy další postup, sedáme do auta a vyrážíme směr Věstonická nádrž, samozřejmě ne doslova na D6, ale na již zmiňované přítoky.

Po menší neplánované projížďce přijíždíme jako první na Svratku, bohužel dle odhadu teče jako blázen, možná kdyby jsme našli nějaký menší vracák nebo tak, ale při rybačce pouze na pár hodin nebudeme ztrácet čas, vyrážíme směr Jihlava, řeka Jihlava.

Tady to již vypadá o poznání lépe, řeka sice taky táhne, ale je to lepší. U vody již sedí několik rybářů a my stejně nemáme jinou možnost, zůstáváme. Nakládám tedy vozík a vyrážím na místo jenž jsem si vybral při krátké obchůzce. Střed toku valí jak při jarním tání, ale kolem břehů je krásně mírný, několik překážek tok zpomaluje a lehce točí.

Stejně jako minulý týden nic extra nevymýšlím, držím se stejných postupů a stejných montáží, na jednu opět Live systém a na druhou Equinox. Jednu posílám těsně pod břeh, odhadem do jednoho metru a druhou na hranu koryta, kde se voda již trochu zrychluje.

Nalévám si čaj z termosky, opět od mé ženy a vychutnávám si úžasný klid.

Většina rybářů sedí kousek od komunikace a svých aut, já jsem se lehce odřízl a šel dále po proudu, soukromí a klid je primární a stejný názor mají i tvorové kolem mě.

Těsně kolem mě cestuje nahoru a po chvilce zpět dolu po proudu páreček divokých kachen. Řeku z ptačí perspektivy stále zkoumá racek chechtavý a sem tam nejspíš od D6 dorazí několik jeho mnohem větších příbuzných. Tyto vetřelci se však moc nelíbí kroužící volavce, která to svými skřeky dává značně najevo. Nevím zda někdo z vás zná tento křik, ale vždy když ho někde poslouchám tak je mi jasné kde berou filmaři zvuky do hororů a nebo k dinosaurům.

Když se opět vrátím k otázce zda mi to stojí za to, odpověď je nyní, ano.

Z tohoto přírodovědeckého dokumentu mě však vrací zpět můj Delkim, upozorňuje mě na aktivitu na druhé straně udice.

Sem tam se zachvěje špička a lehce poskočí signalizátor.

Bohužel typické záběry od drobotiny. Pruty nechávám ve vodě ještě tak hodinu a čekám zda se ozve i něco většího, marně. Stahuji tedy prut od břehu a po lehkém zatraktivnění ho posílám zpět, tentokrát jen o pár metru dále po proudu k padlému stromu. Druhý prut stahuji komplet zamotaný, drobotina se vyřádila. Opět trochu navoním a tentokrát zkouším místo jen tak 3 m od sebe. 

Udice tedy zpět na pozicích a já zpět do módu relax, tedy postupně odcházející relax.

Nebe se postupně zavřelo a nadobro schovalo slunce, zřejmě měl někdo pocit, že nyní něco tomu dni chybí a zapnul vítr. Jako první mizí Michal a přesouvá se do menšího lesíka proti proudu, tam je i většina rybářů jenž loví na splávek a nebo feeder. Je pravda, že občas zahlédnu jak tahají ryby, ale povětšinou jen bílou rybu. Já se rozhodl zůstat a vydržet, ohřívám si připravený oběd a po chvilkách již zapojuji chůzi abych prokrvil a zahřál tělo.

Michal je na novém místě ani ne hodinu a již mi posíla foto kapra, demotivace, mám chuť se přesunout, ale zároveň chci dát šanci svému místu, z přemýšlení mě vytrhne prudký záběr, záběr od jelce, jeho typický. 

Po chvilce mi doráží další fotografie a já vážně uvažuji o změně, nebudu lhát, pěkně mrznu a buď se před větrem schovám do lesa a nebo balím a zdrhám do auta.

Naložil jsem tedy vše na vozík a jedu za Michalem, po cestě potkávám i ostatní rybáře, které zřejmě změna počasí vyhnala také. Když dorazím na místo zjišťuji, že Michal nechytá na hlavním toku, ale na starém mlýnském náhonu. Hodně zjemnil a baví se karasy, cejny a menšími kapry. Nechávám vše na vozíku a beru pouze vidličky a pruty. Náhon není nijak velký a není tu ani nějak co vymýšlet, nahazuji tedy jen pár metrů proti toku. Ještě jsem ani nestihl vzít do ruky druhý prut a již mám na prvním záběr, následuje zásek a nic.

Nahazuji rychle zpět a znovu stejný scénář, takto se to opakuje snad desetkrát a já přemýšlím co je špatně. Koukám, že stejné problémy má i Michal na kaprařskou udici, záběry proměňuje spíše na plavanou. Je mi jasné co se děje. Drobné záběry, ryby to jen sbírají a pořádně to nenasají.

Na zimu mám hodně jemné sestavy, ale stále ne dost. Tady vede ještě mnohem tenčí šňůrka než mých 15lb a rozhodně menší háčky než 6 a nebo 8.

Snažím se tedy proměnit záběr za záběrem a začínám být zoufalý, našli jsme ryby ale nedokážu je ulovit. Jindy by člověk hned měnil návazce, ale já změnil místo moc pozdě a za pár chvil bude tma a my už skoro končíme.

Nyní bych se rád vrátil ještě k jedné otázce. Jak zvýšit své šance? 

V lednu je každá ryba cenná a to doslova. Kapr 30 cm má cenu zlata, kapr nad 5 kg je sen. Pokud chci rybu, musím zjemnit, poučení pro příště. 

Neříkám, že koupím feeder a nebo začnu s plavanou, v typické kaprařině se chci držet toho svého, ale mohu ještě trochu ubrat, ještě zjemnit.

Totálně rozbitý ze své prohry balím první prut a už úplně ignoruji ten druhý, který jen zmateně poskakuje. Zrovna když ukládám prut do pouzdra tak na okamžik zvednu hlavu a sleduji záběr, který je jiný. Z drobného poškubávání špičky a pumpujícího signalizátoru se vlasec náhle napne, špička více ohne a začne sebou lomcovat. Po několika přískocích jsem u prutu a zasekávám, je tam! Souboj je velmi krátký zato však úžasný, mám kapra v lednu, mám splněno. Ryba není žádný obr, ale jak jsem již zmínil, nyní je cenná každá velikost.

Rychle dělám pár snímků, ani ho moc nevyndavám z vody a obratem putuje zpět.

Jsem opravdu šťastný, balím zbytek věcí a vyrážíme zpět k domovu.

Jeden by řekl, že když splní tak má klid, že zbytek ledna stráví v teple někde u krbu.

Namísto toho už plánuji další víkend, další výpravu, nutně totiž potřebuji kapra nad 5 kg 😀.

Celý následující týden tedy strávím plánováním kam vyrazit a jak mnohem více zefektivnit své montáže.

Samozřejmě stejně jako vždy budu rád za vaše postřehy a názory. Pokud se vám mé příspěvky líbí pošlete je dále, sdílejte na sociálních sítích, prostě vše co vás napadne a já se zatím budu těšit u dalšího článku.

Za carpblogger.cz

Michal Jakoubek

Sledujte nás na sociálních sítích