Právě sedím ve svém vozu a jedu na svůj styl celkem safari jízdou. Na tváři mám přihlouplý úsměv od ucha k uchu a cestu vnímám snad jen po paměti, spíše to řeší autopilot neboť já mám v hlavě pouze oldschoolový song jenž se zrovna line z repráků a znovu a znovu prožívám pocity z předchozích dvou hodin. Možná to zní jako když jsem po nějakém mozkovém incidentu, ale pravdou je, že si jedu na vlně endorfinu a život je zrovna TOP.
Přesně tento pocit, je ten pro který vstáváme v nelidský čas a zápolíme s živly a jinými překážkami při cestě za svým koníčkem. Já dnes vyrazil pouze na dvě hodiny a přesně tento čas, mi dal víc než bych si předtím dokázal představit.
Nalijme si čistého vína
Není žádným tajemstvím, že v duelu mi zatím štěstí zrovna nepřeje a Michael mě celkem válcuje.
Mohl bych tu nyní vystřílet x výmluv o tom jak není čas, jak je teplo a nebo prší, jak on má více času na ryby obecně a já musím stále pracovat na rekonstrukci atd, bla bla bla.
Stejný kecy jako když někdo nemá čas udělat něco pro své zdraví neboť není čas cvičit a v závěru stráví x hodin u televize. Vše je pouze v nás a v našich prioritách, vše je pouze v tom jak si co zorganizujeme a jak moc jsme líní. Možná nemám čas jezdit každý víkend na výpravu, ale pár hodin týdně si určitě najdu, bez ohledu na to jak jsem po práci unaven.
Takže lze říci jediné “A dost!”
Aktuální stav bodů v duelu je 18/37 pro Michaela a já to projíždím o neuvěřitelných 19 bodů.
Aby to nebylo málo, tak má mrak bodů z mé domovské vody kde můžu takřka bydlet, protože jí mám skoro na zahradě. Adrenalin je již tedy ve hře, teď lehce ubrat plyn a doplnit serotonin. Chce to plán, řádnou strategii. Nejvíc bodů je na řece. Ztrácím na Perlínu, Cejnu, Kaprovi, Ostroretce, Karasovi a dravcích. Na dravce nyní lehce kašlu a jdu tedy po kaprovitých rybách. Mám jen krátký čas, ideál tedy plavaná nebo feeder a možná druhý prut poslat na kapra. Nakonec se mi nechce chystat ještě část výbavy na kaprařinu a rozhoduji se pro feeder, řekněme, že v plavané stále ještě lehce plavu. Prakticky tedy beru jeden prut, pár drobností a za deset minu jsem schopen vyrazit. Na háček asi čtyři týdny staré červy jenž zázrakem stále žijí a nejspíš hibernují a pro jistotu bonduelku. Jako krmení zkusím tentokrát lehce hrubší směs od Mivardi, konkrétně D1 Double Power Feeder Řeka.
Pokud chci přilákat větší ryby tak myslím, že tohle bude ideál. Jemnější směs ryby přiláká, ale neudrží. Pokud naopak ryby udržím a stále bude co vyzobávat ze dna, po chvilce dorazí větší jenž drobotinu vytlačí.
Show může začít
U vody jsem během dalších pár minut a ani nemusím nic řešit, úsek jsem si vytipoval již doma, montáž připravena také z domu a již i nadepsán revír. Stačí tedy jen namíchat krmení a nahodit, samozřejmě ještě před tím vším připravit sezení pro dva neboť se mnou na chvilku vyrazila i má drahá polovička v naději, že bude relaxovat a číst knihu. To ještě nevěděla, že bude fulltime sekundant, tedy měřit, vážit, fotit a zapisovat do tabulky.
Upřímně jsem to netušil ani já sám i když jsem trochu tajně doufal.
Vše tedy připraveno, krmení akorátní konzistence a už si krmím několika náhozy za mě ideální flek. Po pár krmítkách přidávám návazec s 12 háčkem a třemi červy. Zasedám a než se stihnu uvelebit s myšlenkou, že než najede ryba mám pár minut, už je feeder jak luk a já sekám do prázdna.
Musím uznat, že tohle byl na start hodně ostrý záběr, ale trochu nechápu co se stalo. Háček je úplně prázdný a je takřka nereálný aby se v tomhle oblouku ryba nechytla. No nic je to první kiks takže jedeme dál a řešit budu až pokud vyhořím opětovně.
Opět vše letí do vody a do 15 s se opakuje to samé, tak tohle je trochu divný.
Ještě jedna šance a pak uvidím. Namísto tří červů dávám pouze dva a ještě je napichuji takřka v půlce. Vše opět letí na místo a nyní nastává menší prodleva, najednou namísto brutál záběru občas něco lehce popotáhne za vlasec. Takto několikrát s odstupem pár vteřin a rázem opět agresivní záběr. Nyní však již háček sedí a já si již zdolávám svou první rybu. Teplota není dnes nijak závratná a voda je po deštích pěkně čerstvá, ryba bojuje ze všech sil a já ji odhaduji na větší plotici, k mému překvapení a radosti jde však o perlína, o rybu jenž jsem si dnes dal za cíl.
Již podle odhadu jde o větší kus než jsem tu dříve dostal, bude to však stačit na přepis bodů?
Zatím největšího z řeky má Michael a to 28 cm a 235 g. Je tedy tento bojovník ten jenž pokoří tabulky?
K mé velké radosti je to tak! Perlín ostrobřichý má 30 cm a 385 g, je to můj nový osobní rekord a zároveň zatím největší perlín z řeky v duelu. Nyní jsem spokojen a můžu jet domů, samozřejmě si dělám legraci, jsem u vody tak pět minut a rybolov teprve začíná.
Body v kapse a jedeme dál
Po zvážení, měření a focení opět vše letí do vody a já si začínám užívat krásného a nyní ještě krásnějšího podvečera. Tak tohle dokázal jeden průměrný perlínek, v tuhle chvíli asi nejhezčí ryba z řeky.
Nestačím se však ani řádně zasnít a opět další razantní záběr až proklouzla brzda, dnes jsem je tedy trefil hodně hladové. Prut stále ještě ve vidličce předvedl svou úžasnou parabolickou akci a po záseku se dostává do křivky, která snad odporuje fyzice. Boj je nyní mnohem tvrdší a já dle síly odhaduji kapříka, tah má solidní, ale zaráží mě, že neškube hlavou jen táhne. Nakonec se dozvídám proč tak divný i když solidní silový boj. V podběráku se na mě blýská tělo ostroretky, které vyplňuje celou jeho šíři. Tyhle ryby jsem si letos opravdu velice oblíbil. U ostroretky se nyní Michaelem přetahujeme jen o gramy a jeden centimetr délky. Michael má zatím ostroretku o délce 45 cm a váze 835 g, já pro změnu 44 cm, ale s váhou 845 g. Ryba v podběráku má sice přes 40 cm, ale váha je již na první pohled nižší než u zmiňovaných.
Pokračuji tedy dál neměnně ve svém lovu a strategii.
Následující dva záběry neproměňuji, ale u třetího si již opět zvedám k souboji. Při tomto záběru mi ryba vylítla na hladinu a nyní bojuje jak posedlá. Tentokrát je tah slabší, ale celkem agresivní a hlavou naopak kope jak štika když se snaží vyklepnout nástrahu. Souboj je během chvilky ukončen navedením do podběráku a další ryba je i další rybí druh.
Tentokrát jde o plotici, sice žádný obr, ale přesto krásná. Tento rybí druh vedu v tabulce já s délkou 36 cm a váhou 630 g, přepis se nekoná neboť téhle chybí 4 cm a pěkných pár gramů.
RARITA
Stejně jako po každém záběru měním červy a přes klip posílám stále na stejné místo.
Tentokrát ještě ani nedopadlo krmítko na dno a už se něco pokouší o červy v propadu, sotva usazuji prut již opět zdolávám další rybu. Jestli mě něco na feederu baví tak je to ten můj proutek, každá ryba je na něm luxus. Užívám si tedy další příchozí a k tomu ještě raritní zážitek.
Dokonce tak raritní, že s ní naše soutěž moc nepočítá a než se rozhodneme co a jak v rámci úprav pravidel tak zůstane nebodována. No, body nebody, poprvé v životě mám tu čest s dokonalým křížencem plotice a cejna, jak jsem si našel na netu tak s ploticí cejnkovou. Tahle kráska má ještě k tomu krásných 35 cm a 505 g. No nebudu lhát, mám radost, dnešní lov je prostě mazec.
Abych tu nyní nepopisoval každý záběr a každou, i když si to zaslouží, krásnou rybku, tak záběry se tak rozjely, že po každém náhozu je do 30 s ryba. Začínám být i zřejmě lehce roztěkaný neboť jsem pár soubojů uspěchal a vypnul hned dvě ostroretky před podběrákem. Tyhle bojovnice jsou super, je to krásná velká ryba a nedá mi nic zadarmo. V podběráku se mi otočilo několik dalších plotic a menších perlínu, vše kousek pod již bodované ryby. Díky kadenci záběrů již na body vůbec nemyslím a jen si užívám rybolovu.
Ani ne dva metry vedle mě se na břehu klidně krmí dvě mladé nutrie a vůbec jim nevadím, naopak když chci jít pro rybu k vodě tak jednu musím odstrčit podběrákem a ona na mě jen nechápavě kouká. Musím uznat, že jsou celkem roztomilé.
Nad hladinou lítají vlaštovky a loví v takovém množství, že se vždy bojím zvednout prut, ale zbytečně, jejich pilotování je bezchybné.
K tomu krásné pozdní slunce a všudypřítomná zeleň. Tohle je vážně neskutečná nádhera a já nestíhám žasnout a zároveň sekat, tohle je rodeo
Další posun
Po několika “menších” ostroretkách přichází souboj, který od začátku značí větší kousek. Opět nevím zda to není kapr a nebo větší ostroretka. Snažím se rybu moc nervat abych ji zbytečně neztratil, souboj trvá na běžný rybolov o poznání déle, ale nakonec proměňuji ve svůj prospěch a již když zvedám podběrák z vody tuším, že tohle bude můj nový rekord a nejspíš i body.
V podběráku na mě čeká krásná a velká ostroretka, která je oproti ostatním i celkem, řekněme oplácaná.
Měření ukazuje 45 cm, tudíž na délku se dělím o body z Michaelem, ale váha, ta je někde jinde.
Při vážení se na chvilku ukáže krásné kilo a mé srdce jásá, nakonec se váha zastavuje na 985g, škoda jen kousek, ale stejně je to nádhera. Tahle ryba mě asi neomrzí. Na ten můj light je to jak 20 kg kapr na střední prut, nádhera a zážitek.
Každopádně čas plyne jako voda a moje drahá polovička mi hlásí, že už je na čase vyrazit na večeři. Posílám tedy naposledy montáž na své místo a obratem zdolávám další plotici přes 30 cm a s váhou kolem půl kila.
Nevím zda bych ještě pokořil nějaké mety kdybych zůstal déle a je mi to celkem jedno. Jak jsem již zmínil v úvodu článku jedu si na vlně hormonu štěstí a tento pocit se mi vrací i nyní když s odstupem dvou dnů píši tento článek. Díky síle zážitku se vzpomínky vryly tak hluboko, že slova na klávesnici jen plynou a já jen opět tupě zírám s úsměvem na tváři a šimráním v žaludku.
V průběhu článku jsem tu několikrát zmínil svůj feeder, myslím, že nemá smysl se v každém článku vracet k sestavě se kterou nyní válčím. Pokud tedy někomu z vás unikl článek kde vše rozebírám tak doporučuji navštívit příspěvek Feedermág.
Aktuální výsledková listina ZDE.
V závěru bych rád všem popřál podobné, stejné a nebo ještě mnohem větší zážitky jež nás tímto koníčkem provázejí. Zážitky jenž s námi dále poplují na vlně života.
Nezapomeňte na staré pořekadlo “čas strávený na rybách se do života nepočítá”.
Pokud chcete mou tvorbu podpořit, nezapomeňte ji sdílet a hodnotit. Samozřejmě budu rád i za vaše komentáře, případné poznámky.
Sledujte nás na sociálních sítích
