Nečas

Vítejte u prvního dílu „Kaprařských deníků!“

Myslím, že mohu bez nadsázky konstatovat, že se jedná asi o největší rybářský projekt vůbec, nemluvě o jeho kontroverznosti. Celý projekt jsme již popsali v článku „Putovaní po svazových revírech“, ale v krátkosti doplním.

Rozhodli jsme se procestovat svazové revíry naší země a to pěkně jeden po druhém, s jedním jediným cílem, ulovit kapra! 

Každou vodu navštívíme maximálně třikrát a bez ohledu na výsledek jedeme dál.

V první fázi začneme Moravským rybářským svazem, který má aktuálně něco kolem 520 revírů a podrevírů.

Je nám jasné, že to nebude snadný úkol, ale i přes tento fakt jsme si zvolili hranici, které se budeme snažit dosáhnout a to je kapr nad 5kg. 

Realita bude taková, že někde budeme rádi za jakéhokoli kapra, tím jsem si jist již nyní.

Pro projekt byla vytvořena samostatná stránka „MRS“ kde najdete soupis všech revírů a podrevírů ve formě bannerů. Každý tento banner je funkčním odkazem na článek či popis revíru.

Stav revíru rozpoznáte dle barevné legendy.

Červený revír – tento revír jsme ještě nenavštívili, odkaz vás přesměruje na informace o revíru.

Oranžový revír – revír splněn, ale nedostali jsme se s kaprem přes 5kg, odkaz vás přesměruje na článek z akce.

Olivová Carpblogger barva – revír splněn a meta 5kg také, odkaz vás přesměruje na článek z akce.

Šedá barva – revír kde kapr není anebo nejsme schopni ho ulovit, odkaz vás přesměruje na článek z akce.

Já doufám, že těch šedých bude minimum, ale jak jsem již zmínil, tři vycházky jsou někdy opravdu málo a revíry pro nás budou povětšinou velkou neznámou. Tolik k úvodu, jdeme na první dobrodružství, neboť to je více nežli splnění hranice 5kg.

Hlavní musí být zábava, dobrodružství a radost z té vší krásy kolem, jenž nás u vody čeká.

Možná si někdo právě říká proč startujeme takovýto projekt na konci sezony? Jo, kladu si někdy tu samou otázku, ale odpověď je jasná. Moc revírů, málo času, a i kdybychom jeli jen měsíc a navázali z jara, tak jich pár sfoukneme. Nemluvě o podzimním slunci a barvách, byla by škoda tento čas vynechat.

Druhý dotaz, který předpokládám, že se prožene většinou hlav je: proč tento revír v úvodu?

Tak tohle moc důvodů nemá, prostě výstřel naslepo. Možná by v rámci reklamy bylo lepší začít na super vodě a mít super rybu hned v úvodu. Na stranu druhou je to spíše reality show a nepotřebujeme si na nic hrát. Pokud někde kapra nechytneme, tak to tak prostě bude, pokud to bude jen malej špunt, pořád je to rybařina. Tohle vše k tomu prostě patří, v závěru jde o klid a kouzlo okamžiku.

Jdeme tedy na ně!

Jako první revír Moravského rybářského svazu byl vybrán rybník Nečas. Tato vodní nádrž je velká 2,2 ha, je to klasický český rybník plný bahna a rybářů. Dle fotomap se dá relativně dobře odhadnout topografie okolí a zhruba i dna. Ale obhlídka je i tak nutností. K rybníku jsme se tedy vydali dva dny před samotným lovem a celé si to tam pěkně obešli. Hráz rybníka je tvořena hlavní silnicí s velmi rušným provozem. Podél jednoho břehu vede menší silnice bez provozu, zřejmě jako přístup pro záchranné složky k naší D1. Protilehlý břeh jsou menší skály a zalesněný svah. Přes přítok vede dálnice což v kombinaci s hlavní silnicí na hrázi tvoří velmi nepříjemný hluk. U vody jsme strávili zhruba hodinu a za celou dobu nikde žádná rybí aktivita. Dle statistik z MRS za 2023 bylo vyloveno takřka vše co bylo do vody vysazeno. Takže nás čeká možná rovnou start s nulou, no uvidíme. Máme na tuto vodu rezervován nadcházející víkend a tam se ukáže.

K vodě dorážíme lehce před polednem. Trochu doufám, že čas je zvolen optimálně, neboť díky dostupnosti je rybník pod stálým tlakem. Většina rybářů však přichází k vodě ráno a na oběd domů. Pro první lov jsem si vybral místo v části se svahem a stromy kousek od hráze. Za prvé je mi jasné, že největší hloubka bude právě tam, za druhé jsou na hrázi dva stromy s větvemi nad vodu, což ryby vyhledávají, za třetí mám po pravci skály a stráň se stromy, dá se tedy očekávat, že reliéf bude pokračovat stejně tak do vody a zároveň se stejným směrem bude poroučet i potrava. Kolem břehů nejsou nikde žádné výrazné vázky či padlé stromy, pod strání však musím opatrně, tam větve budou určitě.

Na pomoc si dnes beru i zavážecí lodičku, neboť zavezení pod větve u hráze bude efektivnější a rozumnější.

Na tento lov jsem si vzal krátké pruty 10ft s akcí 3lb, konkrétně Century C2, jenž jsou na krátké vzdálenosti jak dělané a příjemně měkké. Návin 0,30mm může být dost, ale beru ho jako univerzál. Dnes budu používat na poslední metr bezjádrovou olověnku a k tomu i odhozový backlead, vše ať pěkně lehne na dno a ryby jsou v klidu. Ohledně montáže použiji boční závěs s olovem kolem 70 g, jako návazec Slip D Rig z potahované šňůrky Kryston Jackal 20lb a háček typu Widegape.

Tahle sestava mi funguje skvěle na všech vodách a to i na velmi opatrné ryby.

Dnešní lov začnu se svou podzimní klasikou „Live systémem“. Pod háček dám na jeden prut malou waftersku v natural barvě a na druhý v barvě žluté. Zároveň je nutné ryby lehce zaujmout a na to si připravím oblíbené krmení. V Krushe nadrtím nahrubo boilie Live systém, následně část boilie hodně najemno. Tento postup zajistí různou velikost částic, něco padne na dno, něco zůstane ve sloupci a bude postupně klesat. Tuto drť obohatím o mléčné pelety velikost 2 mm a celé zaliji krémovým Boosterem a Amino Blendem 365. Celou směs ještě obohacuji červy a vše může jít do vody.

Před samotným lovem sedím již tak hodinu v křesle a sleduji vodu. Za celou dobu vyskočily asi tři ryby na středu rybníka a jedna u hráze. Po projetí vody loďkou si potvrzuji své teorie ohledně dna. Po pravici pod břehem bordel a hloubka 1,2m až 1,4m s poklesem do 1,6m. Většina vody přede mnou 1,4m a u hráze 1,8 až 1,9m. Na dně nikde nic výrazného a všude bláto. Druhou věc, jenž si prověřuji je teplota vody. Používám odhozový teploměr s hloubkoměrem, na který vám hned jak bude čas udělám recenzi. Každopádně i přes fakt, že teplota vzduchu je někde kolem 15°C tak voda má neuvěřitelných 11°C, to není tak zlý na poslední říjnový víkend.

Takže strategie je jasná, levý prut do 1,8m pod převislé větve u hráze, k tomu tak dvě lopatky našeho krmení a na háček neutrálka v natural barvě. 

Druhý prut hodím před sebe na pomyslný střed, kde se občas ukázaly ryby a zde zkusím zaujmout žlutou neutrálkou pouze s PVA naplněným červy. Prut u hráze nechám až do záběru a pravý budu přehazovat po hodině a hledat ryby. Pruty na svých místech a já mohu dále sledovat vodu a hledat. Rybník se nám po obědě postupně zaplňuje a já třeba uvidím někde i nějakou akci. Rybí aktivita úplně utichá a voda stále mlčí.

Pravý prut jde po hodině z vody a vzhledem k tomu, že jsem nikde už dobu ryby neviděl, rozhoduji se ho poslat pod stráň po mé pravici. Červy v PVA nahrazuji připraveným krmením a nahazuji tak 3m od břehu, tam bych se měl vyhnou klestí a zbytečně neriskovat. 

Vše opět leží dle představ a já ve volném čase přesedlávám z pozorování vody na pohled z výšky. Trochu si vodu prolétnu dronem a uvidíme, zda nebudou vidět ryby jinde. Ryby však nejsou ani na druhé straně, ani u přítoku, tedy skoro neboť lehce za rohem mezi skálou a protilehlým břehem něco ryje a zvedá oblaka bahna. Bohužel je tento břeh obsazen a z mé strany jsou spoty nedostupné, ale využiji toho při zítřejším lovu, pokud tedy dnes netrefím jackpot.

Pravý prut pod břehem je v akci přesně 45 min když přemýšlím kam ho pošlu dále. Přesně v tu samou chvilku popípne Delkim a klid. Zaostřím tedy na špičku prutu, která se pohybuje lehce ze strany na stranu, natahuji ruku k prutu, když se najednou přilepuje bobin k blanku a jízda. 

Prut mám ve zlomku vteřiny v ruce a na konci cítím silný tah, který se ve vteřině mění v pasivní. Jsem ve vázce, sakra, ale stejně cítím jak na druhém konci něco vyvíjí stejnou aktivitu jako já s prutem. Rychle tedy povoluji, ale to už je pozdě. Rybu ztrácím a vytahuji vše zpět. Naštěstí jsem to tam nenechal a ryba se osvobodila, vázky jsou sice produktivní, ale velmi nebezpečné a já bych moc nerad zajistil rybě takovýto osud.

Každopádně první kontakt už byl a nyní vím kam cílit, jen to posunu ještě tak o 2 nebo 3 metry do bezpečnější zóny.

Den číslo jedna nám pomalu končí a postupně se stmívá. Za celou dobu jen jeden záběr a ten skončil plichtou.

Pruty stahuji a již dnes přemýšlím co udělám zítra jinak.

Dnes jsem se rozhodl vyrazit již po snídani a zkusit lovit ze silnice jako ostatní rybáři. Včera při přeletu jsem tam viděl několik ryb a na ně dnes budu cílit. Jenže nakonec vůbec nestíhám a k vodě dorážím opět až po poledni. Možná to je i dobře, neboť tu právě střídám rybáře a jinde místo není. Dnes je již od ranních hodin krásně slunečno a na rybách se to okamžitě projevuje.

Na prostředku rybníka skáče ryba za rybou a to jsou přesně ta místa na které jsem se chtěl zaměřit.

Jeden prut nechám Slip D Rig, jen Live systém nahrazuji Pro-stim Liver ve žluté barvě.

K háčku přidávám velké PVA se stejným krmením jako včera a posílám ho do míst kde jsem viděl rýt kapry. Když tak sleduji ostatní rybáře tak všichni loví do 40m od břehu, tyto ryby jsou lehce za hranicí a dnešní skákající jsou tak 70-80m, pro většinu tamních lovících nedostupné.

Trochu se tedy odlišíme, Pro-stim Liver je tedy na místě a na druhý jde místo bočního závěsu helikoptéra a Chod Rig. Plovku volím v barvě oranžové což je lehce v rozporu s mojí nejpoužívanější žlutou, ale nějak věřím v tuto barvu. Následně posílám prut na 70m a tak 20m zprava vedle výskoků. Dnes musím být mnohem aktivnější oproti včerejšku. První den sledujeme, mapujeme a učíme se. Druhý poznatky zužitkujeme. Prut s plovkou budu přehazovat opět tak po hodině a uvidíme, zda něco trefím.

Návštěva revíru s kamerou je pro místní lehkým zpestřením, na druhou stranu nám to dává i možnost dozvědět se více. Informace, které však dostáváme jsou přinejmenším nemilé.

Chytit kapra na tomto revíru bude opravdu oříšek, rybáři tu musí na každou rybu vysedět nespočet vycházek. Potvrzují se i statistiky, že co se nasadí se i odnese. Revír je dostupný a proto vždy na konci roku již vybrakovaný. Další věc je boilie, prakticky tu na něj nikdo neloví, ale to se dá čekat na většině našich vod.

No, jsme tu abychom objevovali a trochu si taky dokázali, zda jsme schopni zužitkovat těch pár let rybaření. Člověk se stále učí a i zkušenosti nabyté zde náš posunou. To, že to bude těžké jsme věděli.

Jsme již druhý den na vodě bez smočení podběráku, na celém revíru zatím nikdo nic neulovil a kapři i přes slunečné teplé počasí na naše nástrahy nereagují.

Pohled na vodu a protilehlý břeh je nádherný a celkem mě láká jít příští vycházku přímo pod protější skálu. Ryby bych tam měl do 40m od svého břehu a aktivita je tam opravdu velká, tedy na zdejší poměry. Ale zároveň nemám problém tam dohodit i ze svého místa a přesně to také praktikuji. Před chvilkou jsem tam ještě nakobroval tak čtvrt kila Live systému předmáčeného v Amino Blend 365.

Dokonce jsem to psychicky nevydržel a vyměnil plovku za žlutou. Záběr se však nedostavil a nás opět vyhání noc. 

Máme před sebou tedy poslední vycházku na tuto vodu, než zvedneme kotvy a pojedeme dál, ryba však zatím žádná.

Co uděláme příště jinak?

Jak se dostaneme na záběr?

V tuto chvíli je již jasné, že jakýkoli kapr bude úspěch. 

Příští rybolov bych rád rozdělil na dvě fáze. 

Zaprvé být u vody před svítáním.

Zadruhé jít jedním prutem na atraktivní boilie ze dna.

Druhý prut nahradit lehkým 1,5lb prutem a zkusit hodně zjemnit, nástraha kukuřice atd.

Zároveň první část dne jedno místo a následně přesun na druhé.

Začnu u skály, kde již druhý den vidím ryby a skončím na hrázi kde je vidím ke konci dne.

To by bylo, aby něco nepadlo.

Je čtvrtek a já nechci nechat nic náhodě, od včerejšího dne mám připraveno asi tak dvě kila krmení, které půjdou do vody. Připravil jsem ho z čtvrcených boilie kombinace Live System a Pacific Tuna, trochy method mixu a GLM liqiudu. Předchozí navoněné krmení i nástrahy se míjeli účinkem tak zkusíme trochu změnu a více přírodněji. Zakrmit si jedu něco po čtvrté a doufám, že už budou všichni rybáři pryč, vidět mě někdo krmit na takto malé vodě by mohlo způsobit problémy v rámci následného obsazení. Plán je jednoduchý, trocha kmeni ke skále kde skákali ryby, trocha do vázky kde jsem ztratil kapra a zbytek k hrázi kde se ryby ukazují k večeru.

Stejnou kampaň vytvořím i v pátek a sobota lov.

Lov v sobotu nakonec padl a to z důvodu prudké změny počasí, tedy alespoň předpovídané změny, jenž se nekonala. Sobota i neděli ráno již mělo mrznout, teploty přes den kolem 8°C a jediný rozdíl mělo být slunce, jenže tento rozdíl je pro kapry zásadní.

Takže neděle jen jasná, není co řešit. 

Ráno se krásně budíme do – 4°C a je více než jasné, že zima už je za dveřmi.

K rybníku dorážíme již s prvními paprsky slunce, jenž má ještě celkem sílu a teploty rychle stoupají na bod mrazu. U vody mě celkem překvapují dva rybáři, nebo spíše rybář na hrázi a rybářka na mělčině. Mé vybrané místo je prázdné a já rovnou chystám pruty ať neztrácím čas. Pro dnešní lov mám připraveny tři systémy. Jako koncovou sestavu u dvou z nich využiji opět Slip D Rig, tam nemám co měnit. Kde, ale chystám změnu je upevnění olova. Jeden prut opět boční závěs, ideálu do bahna. Druhý prut jsem však více připravil na lov ve vázkách kdybych v první části dne nic neulovil. Jak jsem již zmínil. Krmil jsem tři místa, jedno pod skálou kde je relativně čisto, jen více bahna. Druhé pod strání kde jsou vázky, tam bych použil PVA sáček a odpadávací in-line olovo a třetí u hráze.

Třetí systém je velmi lehká položená s 1,5lb prutem a chvějivou špičkou.

Pokud nic během dopoledně nepřijde, zkusím hodně zjemnit, když ani tak ne tak se přesunu dále.

První místo na které se chystám je krvák pod skálou, pod háček dávám jednu žlutou Waftersku Pro-stim Liver a do PVA směs stejné příchutě, na druhý prut dávám 15mm boilie Pro-stim Liver s kouskem žluté plovky, opět našívám PVA a sestava jde do středu vody kde ryby dříve rozrývaly dno. Pruty jsou již ve vodě a já sleduji hladinu, která se ani nehne. Úplně mrtvo jen všudypřítomné listí. Stromy, jenž jsem tu minulý víkend fotil obsypané žlutými listy jsou nyní prázdné a vzduchem poletují už jen poslední zbytky. Slunce nabírá na intenzitě a okolní teplota je již na 7,5°C. Zkouším měřit také teplotu vody kde mi teploměr tvrdí, že má 7,8°C napříč celým sloupcem. Kde je těch 11°C, jenž tu bylo ještě před týdnem. Nyní začne být rybolov těžší a těžší.

Pruty jsou ve vodě již nějakou dobu a blíží se čas oběda. Vodní hladina mlčí a nikde ani bublinka, kroužek na hladině, prostě nic. Beru si tedy na pomoc drona jdeme do vzduchu. 

Tento pohled nám však neprozrazuje více než vidím ze země. Tedy až na jeden malý bod mezi mnou a hrází, tak na 40-50m. Jestli mě zrak nešálí, je tam kapr. Chvilku u hladiny, chvilku níže, jen levituje a snaží se zachytit maximum slunečních paprsků. 

Tohle je jediná aktiva na celé vodě a já ji musím využít. Kde je jedna ryba bude i druhá. Tahle možná nehledá, ale co zbytek. Stahuji tedy prut se žlutou Wafterskou a sázím vše na atraktivní sousto. Je to tam.

Pruty po přehození jsou stále bez kontaktu a já začínám cítit tlak ubíhajícího času. Stahuji tedy prut s panáčkem a začínám chystat jemnou sestavu. Druhý prut se žlutou singl nástrahou nechám a uvidím co přinese zjemnění. Míchám si trochu krmení a ochucuji červy, vše nechávám před náhozem pracovat a jdeme natáčet doplňkové záběry, když u nás zastavuje rybář jak se říká na kus řeči. Zřejmě ho zaujalo, že tu natáčíme a nejspíš i upřímně pobavilo. Potvrzuje nám opět fakt, že tady ryby nejsou a vše je vyloveno. Co se nasadí, to se vyloví a ještě prý tu dávají jen malé ryby. Dle jeho slov tu natočíme mrtvou vodu a pak zase odjíždí. Je pravda, že za celou dobu co jsme tu byli jak minulý víkend tak dnes, tak nikdo neměl žádný záběr, ani jeden jediný krom našeho kapra ve vázce. Jsme tedy na vodě kde zůstalo pár kapříku a ty se ani ulovit nikdy nemusí, neboť ne každá ryba je chytatelná. Na mnoho revírech plavou ryby, jenž nikdy nikdo nepřelstí a to hlavně z důvodu odlišného příjmu potravy. I bez tohoto pána se kterým jsme se příjemně zasmáli je mi jasné, že hned první revír neuzavřeme s rybou. I tak však jdu zkusit jemnější chytání a zjistit zda přelstíme alespoň nějaké cejna nebo plotici. 

Posílám tedy tři krmítka na 40m od břehu a následně návazec se třemi červy. Sleduji špičku a čekám na první záchvěv když v tu chvíli dostávám jízdu na pozůstalý kaprový prut. Tak tohle jsme nečekal, jízda okamžitě prozrazuje kapra a potvrzuje to i zdolávání. Rybu nechci ztratit a raději zdolávám opatrně, strávit tu tři dny a nakonec to podělat se mi opravdu nechce, tenhle kapr musí před objektiv ať si nepřipadám jak totální lama. Tuhle rybu jsem vážně potřeboval, nejde mi o to dokázat, že kapr jde udělat i tam kde podle všeho nejsou, ale psychika tohoto okamžiku a hlavně prvního dílu Kaprařských deníku by prostě nějak utrpěla. Ani si nedokážete představit to štěstí, které cítím když kapra dostanu do podběráku. 

Je to absolutní štěstí. Jen je trochu škoda, že zrovna u tohoto nebyla kamera neboť má žena zrovna odběhla trochu vyběhnout Bae. 

Nevadí, v podběráku na mě kouká krásný podzimní lisec něco mezi 2 – 3kg, je to prostě nádhera a já si mohu tento revír škrtnout ze svého seznamu a jít s čistým štítem dál.

Po návratu ženy a nezbytném dokumentování vracím rybě svobodu a rozhoduji se lov ukončit bez dalšího zkoušení. Tahle voda mi dala za vyučenou, ale třeba sem ještě někdy zavítám, spíše z jara a do travin k přítoku kde to vypadá opravdu krásně.

Když se nyní ohlédnu zpět a revír si opět a opět vybavuji, nějakým způsobem mi trochu přirostl k srdci. Není to žádná přenádherná voda plná ryb, silnice na jedné straně a dálnice na druhé tu kazí snad vše a rybáři se tu střídají snad na směny.

Ale kouzlo některých míst, jako třeba první naše navštívené v malém lesíku kde odraz od hladiny krásně kreslí mezi stromy. Místo pod skálou, které je jak z pohádky a nebo přítok v travinách. Tohle vše zůstane a i kdyby bez ryb, tak je tu fajn.

První díl Kaprařských deníků ale tedy za námi a už se nemůžeme dočkat pokračování.

Kam nás tentokrát naše toulky zavedou?

Nepřekvapí nás dříve zima?

Jak budou reagovat kapři?

To vše zjistíme již brzy v pokračování tohoto seriálu.

Za carpblogger.com

Michal Jakoubek

Sledujte nás na sociálních sítích