Redukce výbavy, to byla první a nejpodstatnější myšlenka tohoto projektu, více jsem se již rozepsal v článku Korda Tackle Box a následně i Trakker Tempest Bivvy Sytem V2.
Jádrem pudla je minimalizovat objem výbavy a maximalizovat její efektivnost.
Vím, že nyní většina z vás kroutí hlavou a říká si proč?
Vždyť bezpečnost ryby je nadevše!
Proč bych si měl odpírat komfort když si to mohu dovolit?
Na většinu míst se dostanu autem, tak proč se omezovat?
Chci mít vše a na vše být i připraven, proč redukovat?
Na jednu stranu chápu, ale na druhou stranu se tímto přístupem okrádáme o mnohé, nebo to tak alespoň cítím já.
Zkusíme si tady jen lehce shrnout těch pár pomyslných argumentů, otázek výše.
Vždyť bezpečnost ryby je nadevše!
Jestli je něco, co v rybářské branži hodně nabralo do extrému tak je to bezpečnost v rámci manipulace s úlovkem. Každý chce mít podložku co nejvíce TOP dle dnešních standardů. Nejlépe vanička ke které se nemusí složitě shýbat, dost velká pro jakýkoli úlovek, klidně i double 45 kg.
Všude vidím reklamy jak v nich leží dospělý člověk a konstrukce se ani nehne.
Super.
Teď k věci!
ezdá se vám to lehce přehnané, vážně potřebujeme mít podložku o velikosti a váze dalšího lehátka? Vážně tam vidíte ty benefity? Co takhle mrknout lehce do historie. Koukněte na rybáře z Anglie když kaprařina byla ještě v plenkách, koukněte na jejich podložky z kusu igelitu. A nyní koukněte na ryby jenž zná půlka planety, koukněte v jakém stavu byly následně opakovaně uloveny, v jakém stavu a kolika let se dožily. Neříkám, že můžeme ryby házet po zemi a pokládat na kus igelitu. Ale sebelepší vanička neschová neschopnost a prasečí zacházení. Vše je jen o přístupu, pokud budu dostatečně opatrný tak stačí i ta nejobyčejnější podložka.
Netahám váhu, jsem na břehu nenápadný, dostanu se na místa kam ostatní ne.
Jediné na co má sloužit podložka je podklad pro položení kapra v saku a následné odháčkování.
Ryba v podložce nemá čekat než si připravím fotoaparát, zavolám kámošům, možná se i převleču do značkových hadrů. Pokud máte tuto potřebu, tak ryba čeká ve vodě.
Vše se dá připravit předem.
Vždy když jsem u vody tak již na začátku rybolovu mám připravené vše, včetně místa kde budu točit a nebo fotit a to včetně pozadí.
Podložka je vždy předem navlhčena.
Rybu položím, zbavím háčku, opět poliji, odfotím a hned zpět do vody.
Celou dobu ji mám u sebe a nikam neodcházím.
Dokonce když to jde tak celý proces proběhne ve vodě a na břeh ji vůbec netahám, u ryb nad 15 kg udělám maximum aby vše proběhlo ve vodě.
Jde tedy o náš přístup a ten nelze nahradit super polstrovanou blbostí.
Sebelepší výbava z vás lepšího rybáře nikdy neudělá, možná vás budou obdivovat lidi na sociálních sítích, kamarádi a ostatní rybáři na břehu.
Otázkou je zda je toto podstatou?
Proč bych si měl odpírat komfort když si to mohu dovolit?
Myslím, že u komfortu se nemá smysl ani pozastavovat.
Určitě je super žít si na břehu jak v obýváku, ale.
Váha, transport, dostupnost neprochytaných míst.
Nápadnost na břehu a skutečná potřeba.
Kvalitní brolly a nebo bivak jenž je nenápadný na břehu bude vždy výhodou.
Hangár kde si stoupnu je jen prasečina na soukromák, sorry za upřímnost.
Kde nešetřím je lehátko, ale stále myslím na váhu.
Stolek, proč? Celá kuchyně, jako vážně? TV a podobně, no comment.
Mnohdy nemám ani křesílko. Čím více splynu s okolím a zapadnu do přírody, tím větší mám výhodu. Celou svou výbavu na týdenní výpravu odvezu na vozíku a stále mám mraky blbostí, které nepotřebuji.
Pokud stále nevnímáte výhody minimalizmu a nenápadnosti, zkuste následující.
Někdy si jen tak sedněte na břeh do trávy, někde kde jste pouze vy a snažte se být nenápadní, prostě splynout.
Asi se budete divit co se začne dít, kolik toho najednou zjistíte, kam vás nechají zvířata včetně ryb nahlédnout. Nejspíš se budete i divit kolik tohoto skrytého života kolem je.
Věřte nebo ne, být jen na okamžik tohoto součástí, je v závěru podstatou všeho.
Ten čas, kdy se vše zastaví a jste jen vy a příroda, pokud dokážete tohle vše vnímat tak víte co je štěstí.
Na většinu míst se dostanu autem, tak proč se omezovat?
Tento bod souvisí značně s tím předchozím, ale už logika věci hovoří jasně.
Vážně si myslíte, že jsou ryby tak hloupý?
Už když zavíráte dveře u auta tak o vás vědí, jiné to asi bude pokud chytáte 200 m od břehu, ale nic to nemění na dostupnosti.
Když všichni dělají všechno stejně, je to výhoda pro ty jenž vybočí.
Už jen všechny ty zážitky jenž můžete zažít.
Myslíte, že bych zažil lišku v bivvy kdybych chytal z parkoviště, divočáky jenž procházejí těsně za přístřeškem a nebo srnky, které přijdou k vodě jen pár metrů od vás. Ani tu nemluvím o všem tom ptactvu, bobrech atd. Možná se těchto tvorů bojíme, přiznávám, že divočáci a nebo liška nejsou zrovna vítanou návštěvou, ale víte co, mám zážitky na celý život a to se počítá.
Chci mít vše a být připraven na vše, proč redukovat?
Tak s tím bojuji sám a proto tyto články. Hledám a hledám.
Od doby co jsem začal jsem již ušel kus cesty a vím, že stále je co redukovat.
Jen si vezměte například bižuterii. Schválně, vezměte vše co vozíte sebou, rozložte to na stůl a na každou položku umístěte papírek s číslem kolikrát jste za poslední rok tuto věc použili a když použili tak jak byla úspěšná.
Tento systém, vám hodně napoví, v závěru většina z nás používá stále dokola ty stejné věci, možná něco občas zkusíme, ale stejně se vracíme zpět. Když nás něco nového nadchne a začneme využívat, tak opět na úkor něčeho jiného.
Nevím jak vy, ale já se připravuji na každou výpravu individuálně a přesně vím jaká bude strategie, co potřebuji do rezervy a vždy mám pokryto 99% situací.
V závěru to vypadá, že nám na kapry stačí pouze batoh, prut a hrstka krmení.
Ano, přesně takto to bohužel je a rybáři jenž to pochopili jsou mnohem úspěšnější než ostatní, dokonce i na delší rybolov.
Tohle je cesta, kterou jsem se vydal i já a přesto, že mám již pěkný kus za sebou, přijde mi, že jsem stále na začátku.
ZÁVĚREM
Vím, že jsem tento článek pojal lehce agresivní formou a některé výrazy jsem si mohl odpustit.
Na druhou stranu jim přidávám důraz a ten z mého pohledu funguje jako tučné písmo v textu.
Samozřejmě se nechci nikoho z vás dotknout a nebo na někoho útočit, jen se snažím poukázat na směr, kterým se část rybářské populace vydává. Za mě je tento směr špatný.
Ten kdo mě zná, tak ví, že jen tak netlachám a nepapouškuji cizí myšlenky.
Prošel jsem si všemi těmito etapami a u některých zůstal opravdu dlouho.
Začal jsem jako malej špunt v dobách kdy ještě nic nebylo viz. Počátek, posunul jsem se do doby kdy kaprařina začala pronikat i do našich koutů viz. Comeback.
Nechal jsem se zlákat soukromými revíry a jejich nabídkou jak zkrátit čas a zbavit se vší té práce.
Přeci jen dostupnost ryb na klubových vodách a jejich velikost nadchne mnoho z nás. Problém však nastává když se smyje hranice mezi realitou a touto fikcí, hodně rybářů pak již na soukromých revírech zůstane neboť na svazové vodě je najednou vše složité, těžké a malé.
Jojo i tímto jsem si prošel a návrat byl těžký. Nakonec jsme se posunuli do doby hojnosti, do doby kde je všeho dostatek, možná spíše přebytek.
Samozřejmě jsem se nechal zlákat, musel jsem mít každou blbost, každou novinku.
Chtěl jsem mít vše jako borci z časáků a nejspíš jsem si i myslel, že mi to pomůže ke stejným výsledkům.
A nyní?
Jsem přesně tam kde chci být, zpět na začátku.
Využívám hojnosti této doby a vybírám si to nejlepší, mám rád pěkné věci a toho se držím.
Nyní to zní jako bych si protiřečil, ale jen chvilku počkejte než to vysvětlím.
Chci se vrátit zpět, chci chytat dle staré školy, chci mít minimum výbavy, ale zároveň žiju v 21 století. Určitě jsou mezi námi rybáři jenž uznávají starý styl včetně staré techniky a já jim fandím, dokonce je obdivuji.
Já jsem však technický typ, chci využívat nových technologií ve spojení se starým a přírodě bližším směrem.
Místo stanu, kvalitní brolly.
Místo karimatky, lehátko.
Ostatní se však vyvíjí pouze materiálově a to lze udržet.
Stále stačí pouze batoh, prut a hrstka krmení.
Zbraní nemá být háček, kvalitní kulička, hlásič či prut s navijákem.
Zbraní je rybář sám, rybář a jeho mysl.
Původně měl být tento článek o novém pouzdře na návazce, no, řekněme, že se to trochu zvrtlo.
Recenzi o další části redukované výbavy si tedy nechám na příště.
No a já se zatím pokusím nepřepalovat předmluvy, postupně se mi z nich stávají samostatné články.
Samozřejmě stejně jako vždy budu rád za vaše postřehy a názory. Pokud se vám mé příspěvky líbí pošlete je dále, sdílejte na sociálních sítích, prostě vše co vás napadne a já se zatím budu těšit u dalšího článku.
Sledujte nás na sociálních sítích
